Debata o tom, jak nejlépe zajistit energetickou bezpečnost malé evropské země, je pokaždé vzrušená a vypjatá. Nejčastěji v souvislosti s rizikem závislosti na zlém Rusku, občas na Bruselu nebo Německu. Nebavíme se ani tak o tom, jak to udělat, abychom energii vyráběli sami pro sebe, efektivně a šetrně k životnímu prostředí, ale pleteme do toho politiku a naše komplexy. Jsme nedostižní v tom, jak myslet globálně, jenomže lokálně kazíme nebo rozkradáme co můžeme a to ještě dříve než se na něčem kloudném shodneme.
Smutné pomníky takového přístupu vidíme v krásné české krajině. Sluneční panely, které jsou v normálních zemích rozmístěny na střechách a stěnách budov, aby zajišťovaly lokální energetické potřeby, jsme začali ve velkém skládat na nejlepší pole a louky. Ne, abychom se energeticky zabezpečili, ale abychom na tom rychle vydělali. Podobným příkladem je řepka. Na bioplynu si pár chytráků díky zákonům, nastavených speciálně ke korupčním účelům namastilo kapsy, ale vysvětlujte svým dětem, že květina v přírodě není být vždy žlutá, ale také třeba červená, modrá nebo fialová!
Nejnovější energetickou módou, která k nám spěchá všemi možnými i nemožnými mediálními kanály a optickými vlákny, je módní koketování s břidlicovým plynem. Je pravda, že Spojeným státům, které byly dosud odkázány na dovoz ropy, se bouřlivý přechod na břidlicový plyn vyplatí. Samozřejmě jen ekonomicky, protože ekologické škody při jeho těžbě jsou apokalyptické. Je také pochopitelné, že USA v této fázi prožívají útlum jaderné energetiky, zato plynové elektrárny tam rostou jako houby po dešti. Znamená to ale, že na plyn z břidlice přechází celý svět? Znamená to, že jde o trend, který zásadně změní energetické dějiny?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alois Pavlíčko - profil