Děkuji za slovo. Vážená vládo, nebo zbytky vlády, které tady ještě zůstaly na službě, vážené kolegyně, vážení kolegové. Musím říci, že mě velmi překvapuje, když tady projednáváme zákon o státním rozpočtu, v této situaci, v jaké se nejen naše země, ale celá planeta nacházíme, v této bezprecedentní krizi, že jej tady nepřišel k tomuto pultíku okomentovat a uvést pan premiér. Teď už tady ani není, zmizel jako pára nad hrncem, ale on k němu neutrousil ani větu. To mi připadá velmi, velmi podivné ve chvíli, když si uvědomíme, k čemu tady čelíme a co za rozpočet je nám tady předkládáno. Vypadá to, že si za ním příliš nestojí.
Anebo v této zemi nahradil premiéra prezident, který tady vystoupil a hájil rozpočet za něj. On ostatně pan premiér i v posledních týdnech k probíhající epidemii koronaviru již příliš nevystupuje, ani na tiskových konferencích vlády se neukazuje, je vidět, že to je skutečně lídr do nepohody. To je ale věcí, která vypovídá zejména o něm a o celé vládě. To, co jsme tady slyšeli při obhajobě rozpočtu od paní ministryně Schillerové, byla víc pohádka o státním rozpočtu. Ona kdyby se paní ministryně Schillerová živila jako spisovatelka pohádek, tak těch skutečných pro děti většinou určených, tak by tím možná mohla působit v špatné sny těch dětí, ze kterých by se ráno probudily, ale nijak by je to neovlivnilo, následky by neměly. Ale z dopadu těchto pohádek, které tady zazněly, se nebudou mít možnost probudit, ty je budou provázet dnem i nocí, po mnoho, mnoho následujících let.
A to Zaorálkovo peklo, jak tady pan ministr hřímal, jim přichystáte přesně těmito nezodpovědnými kroky. Ostatně v pohádkářství tady pokračovala částečně i paní ministryně Maláčová, protože kolikrát my už tady slyšeli o důchodové reformě, kolikrát my tady slyšeli o tom, jak je potřeba zákon o sociálních službách. V této Poslanecké sněmovně jsem sedm let a slýchám to tady každý rok. Tak co jiného to pak může být, než pohádka, která nedostane svého naplnění v realitě. Zopakujme si, prosím čísla. V letošním roce vláda původně plánovala deficit na 40 mld., a ve jménu krize si vládní poslanci schválili - a to bez jasného vysvětlení, na co konkrétně a jak konkrétně bude prováděno - deficit, který byl ve výši 500 mld., tedy více než dvanáctkrát vyšší.
Pokud by vláda lépe zvládla druhou vlnu koronaviru, velká část deficitu by zřejmě zůstala nevyčerpána. K tomu zvládnutí druhé vlny ale máme velmi daleko. Zcela jistě nenastane toto zvládnutí, a tak asi dojde na to, že náš dluh v porovnání s HDP vystoupá během několika let z dnešní úrovně kolem 30 % nad metu 50 % HDP. Pro příští rok, a to právě bez vlivu, právě probíhající druhé vlny, vláda naplánovala schodek 320 mld., a to při plánovaném, velmi v uvozovkách, oživení růstu ekonomiky. Jakkoliv paní ministryně financí tvrdí, že jde o protikrizová opatření, data jasně ukazují, že většina výdajů, deficit navyšujících, protikrizovými opatřeními nejsou. Naopak, jasná většina výdajů jsou pouze dočasné, ale taktéž dočasné jen v uvozovkách.
Jinými slovy, vláda přivedla rozpočet do stavu velmi vysokého strukturálního, tedy trvalého, deficit, který bude zatěžovat rozpočty do doby, než proběhne strukturální změna. A tou mohou být pouze podstatné snížení výdajů, anebo zvýšení příjmů, tedy daní. Rozsah problému odhadují renomovaní ekonomové - a to je opět reakce na pana Zaorálka, dalo by se jich tady vyjmenovat spoustu. A doufáme, že paní Zamrazilová jako předsedkyně Národní rozpočtové rady je i v jeho očích renomovaným odborníkem. Já mohu také zmínit jednoho z našich řad, kterým je Luděk Niedermayer. Tak tito renomovaní ekonomové odhadují ten rozsah na několik méně než 150 mld. korun. Podle paní ministryně tvoří protikrizová opatření 214 mld. z navrženého deficitu, jinými slovy, strukturální problém, tedy ten, kterému budeme čelit po další roky rozpočtu, je v uvozovkách jen něco málo přes 100 mld. korun, což je hodně, jakkoliv samozřejmě, mohlo by to být i horší.
Může to znít libě. Pomůžeme oživení ekonomiky, proinvestujeme se z krize. To jsou ty fráze, které tady posloucháme už mnoho týdnů, měsíců. Realita má však k té pohádce velmi daleko. Jak se asi dívá živnostníkovi a podnikateli, kterému jste zakázali podnikat, a vůbec nezpochybňuji ten důvod, proč ten zákaz musel zaznít, který dnes prostě nemůže vydělávat, otáčí každou korunu, řeší, z čeho zaplatí své výdaje, svojí hypotéku nebo nájem. Z čeho budou žít jeho blízcí, jeho rodina. Řeší, zda udrží zaměstnance, zda vydrží ještě další týden té nejistoty, nebo jestli už má začít pomalu balit a jestli zkrachuje. Když se dívá na to, jak si rozpočtujete dluhy, ale nikde nehledáte úspory.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Úředníci, ti jsou v pohodě, ti se o práci bát nemusí. Ještě když teď mají být třeba právě tomu podnikatelskému sektoru velmi nápomocni, tak slyšíme od podnikatelů, jak tomu často tak není.
A ti jsou tedy schopni si svoji budoucnost asi rýsovat v docela dobrých barvách.
Nicméně krásným příkladem toho, jak ty věci nefungují ve chvíli, kdy by měly, může být tak úplně banální věc, kterou vidíme v posledních dnech, jakou byla informovanost veřejnosti právě jak o nařízeních, tak kompenzacích. Já už tady v březnu při první vlně vyzývala nejenom ve Sněmovně, ale i na jednáních s panem premiérem a ministry, ať uděláte úplně jednoduchou informační platformu, jednoduchý web, na kterém všichni potřebné informace najdou, ať v tom je pořádek, ať je to přehledné. Nebyli jste schopni s tou armádou úředníků, placených ze státních peněz, z daní daňových poplatníků, těm, kterým se má teď pomoci, to udělat po několik měsíců. Pokud by se do toho nevložil před pár týdny tady Dominik Feri se svým týmem a s mnoha dobrovolníky, opravdu desítkami dobrovolníků z Česko.Digital, tak to není doteď.
Tak já nevím, na co je tedy máme, ty úředníky. Na co si je platíme. A myslíte si, že se tohleto dobře pozoruje člověku, který právě je těmi nařízeními omezen na svém živobytí? Samozřejmě, že to, že jste to nebyli schopni udělat, je chybným řízením vlády. Protože kdybyste to chtěli, a stačí často chtít, tak to lze udělat, jak jsme toho svědky teď. A tohle je jeden úplně krásný, ukázkový příklad toho, jak stát pod vaším vedením selhává. Jeden za všechny. Takových příkladů by se totiž daly snášet stovky.
Vládní pomoc je víc píárko než skutečná pomoc. Zeptejte se těch, jimž pomoci má. A je jedno, jestli provozují kavárnu či fitko nebo jestli jde o hudebníka nebo manikérku. Vy jste jim prostě zakázali podnikat a nám ostatním nebo všem lidem jsme zakázali, jste zakázali u nich poptávat, tu poptávku jsme taktéž zakázali. Není ovlivněna úrovní jejich služeb, nekvalitou, ale je prostě daná zákazem. A ti lidé teď musí prostě získat jasnou, rychlou pomoc. Jinak tady z těch velkých ekonomických problémů se prostě nehneme.
Programy, které vypisujete, jsou ale pro mnohé nedosažitelné, většina se nedá kombinovat, pomoc je pro mnohé víc teoretická než reálná. A v tu samou chvíli, kdy právě melou mnozí, a opravdu jsou to už statisíce občanů, z posledního, tak přijdete s požadavkem, aby vám titíž občané zafinancovali stovky miliard dalšího dluhu. Protože titíž občané budou ten dluh muset v budoucnu splatit. Nikdo jiný. Nejsou to peníze z kapsy žádného z ministrů. A takový návrh rozpočtu nemůže nikdo rozumný podpořit. TOP 09 jej navrhuje vrátit vládě k přepracování tak, jak už tady ten návrh zazněl. Já jej jenom znovu připomínám, podepisuji a věřím tomu, že všichni cítíme tu nutnost dostat jej do reálnějších čísel a ne schvalovat pohádku o státním rozpočtu. Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
