Vážení přeživší a pamětníci, vážený předsedo Senátu, vážení hosté,

setkáváme se tu dnes, abychom si připomněli památku obětí holokaustu.

V roce 2005 se stalo osvobození nacistického koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau díky společnému úsilí České republiky a dalších více než stovky států světa v OSN Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Holokaust a jeho nepředstavitelné hrůzy, které se vryly do osudů a pamětí několika generací nemohou zůstat zapomenuty. Zlo totiž nelze odstranit, pokud zároveň není odstraněna jeho příčina. Jako společnost bychom proto měli důsledně odmítat jakékoli formy agrese – včetně té verbální. Nesmíme mlčky přihlížet tomu, že je někdo ponižován, zesměšňován či dokonce napadán kvůli své jinakosti. Holocaust nás totiž naučil jednoduchou pravdu: mlčení je prvním krokem k přijetí. Mlčení může být i spoluúčast. My tu dnes jsme, abychom nemlčeli.

Pandemie koronaviru rozkryla hluboce zakořeněné společenské problémy, včetně neznalosti dějin. Na demonstracích proti očkování a koronavirovým opatřením jsme svědky toho, že si někteří přivlastňují symbol židovské hvězdy a staví se tím na roveň miliónů lidí zavražděných v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Připínání si „žluté hvězdy“ považuji za výraz absence morálky a zdravého rozumu, ale jedním dechem také dodávám, že právě proto musíme všichni společně posilovat povědomí o tom, co holokaust znamená. Nejlepší prevencí relativizace těchto hrůz je totiž jejich připomínání.