Veřejná podpora ve formě investičních pobídek je v České republice poskytována od roku 1998, kdy je vláda premiéra Tošovského zavedla, aby podpořila hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst. Často je jejich zavedení mylně přisuzováno sociální demokracii. Ta na druhou stranu vždy byla u jejich významných změn, a jako za vlády Miloše Zemana nebo Bohuslava Sobotky ani dnes tomu není jinak.
Od svého počátku cílily pobídky na velké zahraniční investice, k čemuž byly nastaveny i jejich vstupní podmínky. V dnešní době se pak poskytování investičních pobídek stalo jedním ze strategických nástrojů přílivu přímých zahraničních investic.
O efektivnosti jejich nabízení však můžeme v nynější ekonomické situaci polemizovat. Navíc řada průzkumů a odborných článků naznačují, že z dlouhodobého hlediska investiční pobídky již neplní svůj původně zamýšlený záměr, a to být pro investory základním determinantem pro vstup a investování v České republice.
Proto je na čase je konečně přeměnit tak, aby odrážely požadavky a skutečný stav současné ekonomiky. Sociální demokracie s jejich úpravou začala již v minulém předvolebním období. Nynější vládou navrhovaná úprava totiž vychází z již schválené koncepce přijaté za vlády ČSSD pod vedením Bohuslava Sobotky 11. října 2017, a která taktéž vychází z našich programových priorit.
Základním problémem naší ekonomiky je její zařazení v globálních výrobních řetězcích. To do značné míry podmiňuje i typ investic, které k nám směřují. Investiční pobídky by takový směr měly měnit, nikoli jej podporovat, jak se tomu bohužel dnes děje. Jejich úprava proto musí jednoznačně směřovat do projektů firem, které se aktivně zapojují do výzkumu, vývoje a inovací, kde lze i očekávat větší podíl vysoce kvalifikované pracovní síly. Což dnes předkládaná úprava jednoznačně umožňuje.
V rámci kritiky odlivu kapitálu do zahraničí je zároveň velmi často do spojitosti dávána i nízká úroveň mezd v daných podnicích, které pobídky získaly. Proto jsem rád, že i jako jedna ze vstupních podmínek pro získání podpory bude stanovena minimální výše vyplacených mezd zaměstnanců. Ta se bude odvozovat od průměrné mzdy v kraji.
V rámci podpory je totiž prostřednictvím doprovodného nařízení vláda investiční akce s vyšší přidanou hodnotou definována mimo jiné i tak, že alespoň 80 % zaměstnanců s místem výkonu práce v místě realizace investiční akce musí mít sjednánu hrubou mzdu nejméně ve výši průměrné měsíční hrubé mzdy v kraji, ve kterém se investiční akce uskutečňuje, jinak nebude podpora realizována.
Cílení na podporu s vyšší přidanou hodnotou a mzdami jednoznačně posílí mezinárodní konkurenceschopnost České republiky, a to navíc i s nižšími nároky na státní rozpočet než doposud. Díky nově definovanému očekávanému nižšímu počtu žádostí o investiční pobídku z oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou by měla výše nároků na státní rozpočet dosahovat pouhé 3 mld. Kč ročně oproti původně plánovaným 4 mld. Kč při ponechání stávajícího stavu.
Schválená vládní změna tak jednoznačně zlepší české podnikatelské a investiční prostředí, jež bude mít zároveň i velmi pozitivní dopad na trh práce a mzdy zaměstnanců!
Michal Pícl
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
