Cykloturista prostě brázdí krajinu od hradu k zámku, od ZOO ke koupališti, od vyhlídky k hospůdce, od pískovny k rozhledně. Občas kolo odloží a jde kus na skálu či k vodopádu pěšky. Kolik toho najede, je vcelku jedno. Já navíc ještě úchylně hltám všechny naučné cedule, hojně fotím a s oblibou zírám do mapy, protože chci v každém momentu vědět, kde přesně jsem a co je kolem, takže se krajinou opravdu spíš potuluju.

V našich krajích se v posledních letech velmi výrazně zlepšila kvalita a množství cyklostezek. Moc pěkná je cyklostezka podél Labe – na Pardubicku je všude spousta pískoven na koupání, hrady, muzea, hřebčín a perník i se svým muzeem. Na Ústecku hrady a zámky, dvě ZOO, různé přírodní zajímavosti, několik pivovarů a u Žernosek víno. Nedávno přibyla nová stezka podél Ohře. Z Chebu až po Královské Poříčí je nyní zbrusu nový asfalt, pak je to až do Kadaně méně pohodné, ale zato krajinářsky hezčí. Nedostižné pro cyklotoulky je už tradičně Třeboňsko, ale pěkně jezdit se dá i třeba na Sedlčansku, které má spoustu miniaturních silniček se spoustou kapliček, božích muk a dalších znamení staré kulturní krajiny. Paráda.