Když jsem na začátku prázdnin publikoval opravu prvního letošního euromýtu, netušil jsem, jak aktuální to téma bude. Pár přemoudřelých bloggerů se tehdy vysmívalo nákupu ochranných pomůcek pro lékaře v ČR pro situace výskytu vysoce nakažlivé nemoci. Postup jim připadal zbytečný, ochranné pomůcky nesmyslné a za vše podle nich navíc mohla Evropská unie. Bez ohledu na to, že z jejich výplodů takřka nic nebyla pravda, převzala to některá média a webové servery a všichni svorně nadávali. Teď tedy celá věc dostává úplně nový rozměr.

V souvislosti s momentálním vývojem v západní Africe izolační “skafandry” rozhodují o životě a smrti lékařů, kterých je na místě zoufalý nedostatek a sami se stávají obětí epidemie eboly. Na začátku září se alarmující čísla vyšplhala přes 2100 mrtvých a přes 3000 nakažených v Africe. V Evropě je prozatím evidován jeden případ zemřelého ve Španělsku, u dalších existuje podezření. Stovky osob se krátkodobě dostávají do karantény a nikdo nemůže před danou hrozbou zavírat oči.

Dost na tom, že vyspělé státy trpí slepotou před realitou v Africe. Expertízy odborníků říkají, že bez masivního zásahu je potlačení epidemie nemožné. Odhady hovoří o roce boje s epidemií a 20 000 potenciálních pacientech. Organizace Lékaři bez hranic bije v těchto dnech na poplach. Vyzývá k razantní reakci Světovou zdravotnickou organizaci, která už na jaře zaspala a ebola se v Africe vymkla kontrole. Lékaři žádají vlády států o pomoc při posílení lékařské péče a budování izolačních jednotek a obrátili se i na českou vládu. Věřím, že česká vláda požadovanou pomoc poskytne štědře a hlavně rychle. V evropských podmínkách samozřejmě není na místě panika, ale opatrnost a zodpovědný přístup. Epidemie, sama o sobě, tu není tak děsivá, jako to, co si nyní v jejím důsledku prostě musíme připustit.