Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane ministře obrany a vážený pane náčelníku Generálního štábu, dámy a pánové,
byl jsem požádán, abych se, pokud možno stručně, zabýval historií naší armády. Už pan generál Opata mluvil o těch světlých stránkách, to znamená o legionářích, kteří dokázali ovládnout Transsibiřskou magistrálu, ale já bych k tomu dodal ještě sokoly, kteří bojovali na Slovensku. A pak se postupně vyvíjela armáda moderní, vyzbrojená a nadšená, ale armáda zrazená. Francie sladká, hrdý Albion a my je milovali. Přemýšlel jsem mnohokrát o tom, zda jsme měli bojovat samostatně, je to těžká otázka. Po anšlusu Rakouska se domnívám, že při obnažení jižního boku naší obrany by tento boj byl pravděpodobně beznadějný. I když v opačném případě bych se k obraně asi přimlouval.
Závěrem bych rád popřál naší armádě zaprvé ona dvě procenta ze státního rozpočtu, mimochodem v letech 1998 - 2002 to byla naprostá samozřejmost a já nevím, proč se z toho teď dělají takové hrátky. Chtěl bych zdůraznit, že armáda by měla především investovat, a těch minimálně dvacet procent by mělo možná být i trochu vyšší.
S tím souvisí věc, která je tak trochu moje záliba a moje přesvědčení. Před dvěma lety jsem na Velitelském shromáždění doporučoval, aby se armáda vyzbrojila drony. Nesetkal jsem se s příliš velkým nadšením, zejména mezi vojenskými komentátory, jejichž vědomosti jsou nepřímo úměrné jejich sebevědomí. Nicméně praxe, nikoli naše praxe, ale praxe ve světě prokázala, že drony umějí bojovat. A já jsem proto rád, a oceňuji to, pane generále, že bude zřízen prapor, prapor dronů, a doufám, že to nebudou žádné hračky, ale že to budou plně bojeschopné drony. pozorovací, ale i bojeschopné, a že tedy bude šetřit naši živou sílu.
Co říci úplně na závěr. Jsem často kritizován, že podporuji mise a že dělám z české armády expediční sbor. Zaprvé to není pravda a zadruhé, v těchto misích, i když jsou výcvikové, našlo bohužel smrt čtrnáct vojáků české armády. A teď vám řeknu něco, co bude možná znít velmi cynicky. I tyto oběti ukazují, že naše armáda, traumatizovaná minulou historií, kdy nemohla bojovat, opět bojuje. A tento étos, ať je to boj v Afghánistánu, boj v Mali, nebo kdekoli jinde, tento étos ne jenom bojeschopné, ale bojující armády je, co bychom si měli do budoucnosti odnést.
Děkuji vám za pozornost.
Ing. Miloš Zeman
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV