Popisuje v něm výsledek svého bádání v databázi Web of Science a zamýšlí se nad nalezeným článkem „Prediktory bezdomovectví mezi rodinami v New York City“. Závěr studie pak shrnul jednoznačně. Alfou a omegou řešení je, zda potřebné rodině bylo poskytnuto finančně podporované bydlení. Pomůže objev Ameriky sociálnímu bydlení v Čechách?

Jen na okraj chci poznačit, že Evropské modely sociálního bydlení se od modelu řešení v USA liší. Zatím co moderní Evropské země po II. světové válce vytvářely obvykle početný fond bytů určených přímo pro sociálně slabší občany formou neziskových firem na principu obecně prospěšných společností – bytových asociací (GB) různých korporací (Benelux), neziskových bytových družstev (Skandinávie ale i Německo) či domů s regulovaným (ekonomickým) nájemným (HLM ve Francii), USA rozhodně nejsou rájem sociálního bydlení a volí cestu sice účinnou ale poměrně nákladnou.

Tato cesta je poznačena vírou v tržní mechanizmy, nikoliv ve vládní koncepce s představou, že tržně svobodné hospodářství vygeneruje dostatek prostředků jak pro občany formou dobré mzdy tak i pro stát, aby mohl lidem v potížích pomáhat. Proto v USA nalézáme různé kapitálové fondy pro financování, úvěrové programy. Nevyhnuly se ale potížím. Kouzlo sekundárního trhu s hypotékami, snadno dostupným kapitálem pro občany a cena nemovitostí, která neodpovídala reálné hodnotě, ale byla mnohem vyšší, poslala dvě instituce – Fannie Mae a Freddie Mac koncem roku 2008 do nucené správy a stát investoval obří částku 190 miliard USD, aby tyto instituce udržel při životě. A světová finanční krize startovala…

V USA neexistuje forma neziskových bytových organizací, Cooperative Housing Fundation – Nadace bytových družstev sice existuje již od roku 1952, ale na území USA se neangažuje – zabývá se projekty družstevní výstavby v Latinské Americe. Dík Mike Doylovi, po dlouhá léta řediteli CHF, který mnohokrát navštívil Českou republiku, jsem měl možnost tyto instituce navštívit a seznámit se s jejich nástroji. V USA je 120 milionů členů různých družstev – úvěrních, farmářských, dopravních, ale například v New Yorku je cca 3000 družstevních bytů a mám ta to, že to jsou jediné družstevní byty v USA.

Neexistence neziskového sektoru stojí stát peníze. V USA kromě zmíněných nástrojů daňových a úvěrových potřební občané bydlí v normálních nájemních bytech za tržní nájemné, obvykle ale platí jen 30% nájemného, zbytek platí formou pomoci za ně stát.