Politik, který je po léta ve vatě poslaneckých platů či platů ústavních činitelů nepochopí, že hesla jako „válka nízkým mzdám“ je nic neříkající, neboť neříká, jak se konkrétně může takový stav řešit. Stejně tak je nesmyslné říkat, že se průměrná mzda zvedla téměř na 30.000 Kč, když téměř 80 % na takovou mzdu nedosáhne. To je jako mávat červeným hadrem na býka (voliče).

Obdobně schází realizovatelné sdělení, jak zajistit, aby se lidé nebáli, že ztratí, nebo vůbec nedosáhnou na nájemní či vlastnické bydlení. Malá skupina pronajímatelů, kteří pro nedostatek volných bytů na trhu zvyšují nájem ročně až o 10 % má trvalé hody. A konec tohoto trendu je v nedohlednu. V Praze (podle Trigemy) dosahuje průměrné nájemné více než 21 tis. Kč. Propočteno na metr čtvereční pronajímané plochy to bylo v prvním pololetí 264 Kč, v druhém již 284 Kč.

Jinde, v Mostě, na Šluknovsku či Ostravsku rostou jak houby po dešti ubytovny pro tzv. nepřizpůsobivé. Čtyři roky vláda nepřinesla nic zásadního, ani zákon o Sociálním bydlení, neboť to, co napsala bylo špatné.

Kdo si řekne, že jsem přemoudrý a že je laciné teď kritizovat tak vězte, že jsem se občas cítil až trapně jak jsem vytrvale na tento stav upozorňoval. Písemně. MPSV se mnou téměř nemluvilo, na MMR se se mnou bavil jen vrátný. Ale přehršle písemných podkladů mohu (nejen já) snadno doložit. Vše marně. A tak vlastníci bytů či družstevníci ani možná netuší, jek je nečinnost exekutivy ohrožuje nerealizovatelnou špatnou právní úpravou, jak je ohrožují dluhové pasti a podobně. Řešení? Žádné. Válka levné práci.

Ano, bytů se staví málo. Raději neuvádím zkušenosti developerů, jakým peklem je povolovací řízení, jak dlouho trvá a co vše úspěch vyžaduje. Prostě malá skupina lidí bohatne, většina chudne.