Za 25 let od rozbití Československa a vzniku samostatné České republiky bude již patnáctá vláda předstupovat před Poslaneckou sněmovnu Parlamentu s žádostí o získání důvěry pro své vládnutí. Jména předsedů vlády od Václava Klause až po Bohuslava Sobotku, utvářela spolu s dalšími výraznými představiteli pravice a sociální demokracie tvář české společnosti a státu. Ať šlo o vlády opírající se o politickou oporu parlamentní většiny, opoziční smlouvu, či vlády úřednické bez důvěry, vždy se jednalo o vlády se silným pravicovým akcentem, přestože si často rády dávaly samy jiné přívlastky své charakteristiky.

V průběhu velkých společenských změn však měly jedno společné, připravit a provést zásadní majetkový převrat velkými restitucemi a zprivatizováním veřejných hodnot, z České republiky vytvořit poslušného vazala SRN a USA. Shodná falešná priorita tzv. "přátelských transatlantických vazeb" nás dovedla do členství v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Demokratické hodnoty se postupně vytrácely, náš stát se stával polokolonií, české vlády a představitelé vládnoucích elit stále více zabředávaly do velkých korupčních afér. Tzv. majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi "církevní restituce" a otevřené paktování zejména poslední vlády Bohuslava Sobotky a představitelů KDU-ČSL Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana se Sudetoněmeckým krajanským sdružením jen naznačovaly, co dalšího se má v České republice odehrát. Ostatně poslední výroky německé kancléřky Angely Merkelové by neměly nikoho nechat na pochybách.