To vše obsahuje novela zákona o hospodaření energií, kterou se právě zabývá hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. Jako zpravodaj této novely považuji za správné seznámit s touto novelou i širší veřejnost. Snahy o lepší hospodaření energií má v podvědomí téměř každý z nás, v podnikové sféře se však tyto snahy přímo realizují.

Hlavní úpravy zákona o hospodaření energií provedené na základě praktických zkušeností spočívají ve třech oblastech. První z nich se týká povinnosti zpracování energetického auditu, kterým se hodnotí potenciál daného podniku pro zvýšení energetické účinnosti. Tuto povinnost měly dosud tzv. velké podniky. Definice velkého podniku vychází z doporučení Evropské komise a podle ní se do velikosti započítávají i nadnárodní majetkové vztahy společnosti.

V realitě se však ukázalo, že je toto pravidlo značně neefektivní. Mezi velké podniky se dle této definice dostaly i ty, které by na národní úrovni parametry zdaleka nesplňovaly, nicméně existuje u nich nadnárodní vazba, s jejímž započítáním už do skupiny velkých podniků spadají. U těchto podniků ztrácí provedení energetického auditu svůj účel. Není u nich předpoklad významných úspor ve spotřebě energie a energetický audit se tak stává pouze nákladnou administrativní zátěží. Nová úprava se omezí na majetkové vztahy právě v rámci ČR a povinnost zpracování energetického auditu se bude nadále týkat podnikatelů či podniků s více než 250 zaměstnanci, ročním obratem nad 1,3 miliardy Kč nebo roční bilanční sumou nad 1,1 miliardy Kč. Výjimku tvoří ti, kdo mají velmi nízkou spotřebu (pod 200 MWh ročně), naopak se povinnost týká těch, kteří sice nesplňují podmínky pro velký podnik, ale jejich spotřeba je velmi vysoká (nad 5 000 MWh ročně). Energetický audit bude nově také možné nahradit zavedeným a certifikovaným systémem hospodaření energií.