Četl jsem už asi tisíc různých komentářů a a reakcí na čtvrteční tragickou událost. Oslavné, kritické, rádoby zasvěcené, soucitné. Domnívám se, že na detailní rozbory příčin je ještě příliš brzy. Emoce jsou přirozeně rozjitřené a já osobně myslím především na rodiny obětí, jež musí zažívat ve svých srdcích nepředstavitelnou bolest. Ostatně k popisu těchto pocitů se ještě dovolím vrátit v pondělí ve svém vánočním poselství.

Nicméně nemohu se nepozastavit nad tím, že největší míru kritiky schytává za svůj názor pan poslanec Juchelka, a nikoliv řeporyjský frustrát Pavel Novotný, za jeho neskutečně odporné vyjádření, kterým se dostal i pod svou obvyklou úroveň morálního odpadu. Nechám teď stranou, že se přiznal k spáchání trestného činu nedovoleného ozbrojování (§279 tr. zákoníku), to doufám bude řešit namísto mě policie (mimochodem už jen z tohoto důvodu by žádný "zbroják "dostat neměl).

Co ale považuji za klíčové, je fakt, že právě nenávistné komentáře morálně pokřivených jedinců jeho typu ("Češi by potřebovali válku, vytáhnout ven a podřezat ženy a děti", či Palestinci jsou regulérní opice - vybombardovat"), případně oslava násilí a zabíjení jako legitimního prostředku prosazování vůle těch, co "páchají dobro" (např. oslavování atentátu na ruskou novinářku Darju Duginovou), jsou přesně ta polínka přikládaná pod kotel, jenž rozpaluje vášně a podněcuje ve společnosti stupňování agrese a nenávisti.