Pestrá krajina značí krajinu zdravou a odolnou. Krajina Olomouckého kraje má však k tomuto stavu bohužel daleko. Je nemocná a vyčerpaná.
Mizí z ní stromy, jejichž role je nezastupitelná: zvyšují biodiverzitu, zadržují vodu a bojují tak proti suchu. Snižují půdní erozi a v létě ochlazují své okolí. Kraj má k nápravě tohoto neutěšeného stavu dostatek nástrojů, jen jich musí začít využívat! Cesta vede přes koordinovanou spolupráci mezi ním, obcemi a zemědělci. Co konkrétně lze dělat?
Pro kraj samotný se musí stát prioritou obnova alejí podél silnic II. a III. třídy, které vlastní. Podle spolku Arnika bylo mezi lety 2003 a 2018 v našem kraji podél silnic vykáceno 16 124 stromů a vysazeno pouze 9 365. To je úbytek v poměru 1,72 : 1. V roce 2018 byl tento poměr dokonce 2,45 : 1. Na vině zde ovšem není pouze nechuť. Efektivní výsadbě brání platná dopravní legislativa. Tu budeme chtít změnit, čímž možnosti výsadeb výrazně odblokujeme. V návaznosti pak bude samozřejmostí i dostatečná alokace finančních prostředků na jejich realizaci.
V majetku obcí je mnoho zpevněných i nezpevněných místních komunikací, luk či různých veřejných prostranství. Starostové často nechovají vůči zeleni zášť, ale realizovat výsadby je pro ně složité, časově náročné a mnohdy drahé. Kraj jim musí pomoci! Zřídíme proto funkci krajského koordinátora, jehož úkolem bude obcím pomáhat s administrativou a vyřizováním dotací.
Jedním z neblahých dědictví socialistického zemědělství je vymizení remízků z polí a obrovské scelené lány, které již nejsou protknuty polními cestami, travnatými pásy a alejemi. Současná státní dotační politika bohužel zemědělce nemotivuje aktivně usilovat o změnu tohoto stavu, a to přesto, že jim pole v posledních letech vysychají a přívalové deště nenávratně odnášejí pryč tuny ornice ročně. Z pozice kraje s nimi proto začneme jednat a nabídneme jim finanční prostředky ze speciálně zřízeného fondu k obnově alejí, remízků a jiných krajinotvorných prvků. Přínos pocítí všichni: hospodáři vyztuží svá pole proti suchu a erozi a my všichni budeme žít v bohatší krajině, jejíž ráz se přiblíží jejímu přirozenému stavu.
Tůně a mokřady – zájemci do řady!
Sucha už si všímáme všichni. Podle dubnového průzkumu agentury Median jej za největší hrozbu považuje 85 procent Čechů, čímž trumflo i koronavirus. Jak se mu lze účinně bránit a co pro to může udělat kraj?
Velkou zbraní proti suchu jsou stromy, ale kromě nich i jiné krajinné prvky: mokřady a tůně. Ty totiž v souhrnu dokáží zadržet více vody než přehrady, a to dříve, za zlomek ceny a bez betonu. Jelikož by se měly obnovovat nebo nově vznikat především na územích obcí, chceme samosprávy v dané činnosti co nejvíce podpořit.
Tato podpora bude mít dvojí podobu. S přípravou projektů a vyřizováním razítek bude pomáhat již zmíněný krajský koordinátor. Kromě organizační pomoci však budou obce potřebovat i podporu finanční. Zřídíme proto fond, ze kterého budou moci financovat příslušné pozemkové úpravy a případně také nutné výkupy pozemků. Dalšími efektivními opatřeními, která podpoříme, jsou zasakovací pásy, průlehy či změlčování a obnovení meandrovitosti vodních toků. Takový fond již mají v Libereckém kraji, je tedy kde se učit. A hlavně, není na co čekat.
Daniel Řezníček, M.A.
člen Rady krajské organizace Strany zelených v Olomouckém kraji
Psali jsme:
autor: PV
