Děkuji za slovo. Já jdu argumentačně podpořit ten pozměňovací návrh týkající se osob bez zdanitelných příjmů, který bude načten v podrobné rozpravě.

Je to podnět z terénu, podnět, týkající se 60 tisíc lidí, kteří jsou takzvaní samoplátci zdravotního pojištění. Je to prostě od sociálních pracovníků a takových lidí žijících skromně, živících se typicky brigádami, těmi malými dohodami, žijících opravdu za malé peníze. A právě proto pro ně 1900 korun, které měsíčně odvádějí na zdravotní pojištění, je teď v době krize, kdy je pro některé z nich obtížné sehnat brigádu, problém.

Mluvím o tom proto, že stejně z této osoby se také typicky rekrutují lidé, kteří se dostanou do exekucí kvůli neplacení zdravotního pojištění. Vsadím se, že Ministerstvo zdravotnictví o tomto ví. A když jsme byli štědří a plošně jsme pomohli živnostníkům, plošně živnostníci nemusí platit zdravotní pojištění, tak na stejnou dobu navrhujeme, aby osoby bez zdanitelných příjmů, což jsou třeba starší studenti třeba v pátém ročníku studia, když jsou nad 26 let nebo ti, kteří se kvůli koronaviru vrátili ze zahraničí, o tom mluvil právě kolega Petr Třešňák, kteří si musí doplácet, pokud tam byli pouze pět měsíců. Nebo právě ti okrajoví umělci, autoři pracující nárazově. Třeba takoví, co dvakrát ročně vystavují, prodají pár obrazů. Prostě je to celkem zhruba 60 tisíc osob. Jsou tam také samozřejmě typicky i nějaké ženy, maminky starších dětí, které už by zase neměly nárok na to, aby jim odvody hradil úřad práce, které se zase rozhodly spíše být doma.