"Lidový miliardář" asi poněkud pozdě pochopil politický smysl eurodotací, které viděl jen jako vhodné malé ekonomické přilepšení k velkopodnikání - jde však o něco jiného: připoutat si "cukříkem" vyvolené podnikatele a komunální politiky k eurobyrokracii a mít na každého z nich "bič" upletený z bobků, když začne bruselskou vrchnost zlobit.

Při vstupu ČR do EU tamní občané sice chtěli ještě více svých daní posílat chudým příbuzným na východ a tak stačilo jen, aby Brusel přeposlal stovky miliard do státních rozpočtů nováčků, kteří o to mohli snížit svou daňovou kvótu a brzy dohnat bez všech byrokratických a korupčních orgií ROPů "západoevropské bratry". O to však Bruseli nikdy nešlo, jak ihned pochopil lingvista a filosof Noam Chomsky: východ měl být brutálně zahnán opět do tradiční služebné role a tak chudší lidé ze západu jen dotovali ty bohaté z východu, kteří mají implicitní závazek spolu se svými politickými loutkami udržovat zbytek populace v neokoloniálním postavení a nedělat potíže při rychlé islamizaci europrostoru bojovníky Daesh, statečným to spojencem v boji s východními "revizionistickými velmocemi".

Babiš svým odmítáním islamizace, otázkami "na čo máme NATO" a návrhy na vyslání AČR s "evropskými spolubojovníky" do Libye (kterou Daesh dle pokynů z Centrály řádně rozvrátil a umožnil průnik přes ní dalším džihádistům do Evropy) musel pochopitelně skončit s OLAFEM na krku.