"Každý mohl mít svůj Agrofert," hlásá občas podnikatel a politik Andrej Babiš. Ačkoliv  také rád dodává, že mu celý život stačilo počítat "jedna a jedna jsou dvě", tak i on, nebo jeho ekonomický poradce Jaroslav Ungerman, spočítá, že miliardové jmění prostě každý v ČR mít nemůže. Nevlastní je ani všichni občané nejbohatší země světa s nejvyšším HDP na hlavu, což jak Ungerman dobře ví, je Katar.

Zdroje jsou vzácné a v kapitalismu je kontroluje hlouček kapitalistů, ti ostatní musí - pokud mohou -, na ně a na sebe pracovat. Tak to nastavili zkorumpovaní partajní oligarchové v parlamentu a nakoupená komerční média populaci přesvědčují, že je to něco jako přírodní zákon, nechat se kapitalisty a jejich pohůnky-manažery najímat. Přírodní zákon to není, naopak jde o rozpor mezi přírodou a (pa)kulturou, antagonismus mezi třídami a tedy hluboký zdroj morální patologie.

I to Babiš s Ungermanem z dřívějších školení velmi dobře vědí a pokud to snad raději v zájmu kariéry zapomněli, tak si to mohou spolu s dalšími zájemci připomenout v přiloženém videu.

Připomeňme si také, že ve filmu Pahorek nutí zjevně sadistický seržant běhat vojáky v plné polní na umělý terénní útvar z písku, který si museli v ploché poušti navršit, a k tomu skandovat s nadšeným zápalem slavnou větičku: Žijem si jak na zámku, ať to trvá věčně. Tím se zřejmě nechal inspirovat jeden z předešlých ministrů financí. Nebudeme prozrazovat, jak příběh skončí, ale je jasné, že ekonomičtí transformátoři a jejich mediální klaka, nadupaní "seržanti" severoatlantického velkokapitálu, dostali občany České republiky do docela podobného stavu.