Naše hnutí SPD se jasně vymezuje vůči diktátu Evropské unie, který podporují různými formami některé politické strany (Piráti ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), a zajisté to nedělají nezištně. V popředí je větší závislost naší republiky a to hlavně na zdroje ekonomické (finance) a lidské (imigrace).

V rámci provedeného výzkumu společností Social Progress Imperative a společnosti Deloite v roce 2017 se Česká republika v rámci hodnocení kvality života umístila na 22. místě. Vycházelo se z dat o stavu společenského a ekonomického rozvoje, přístupu ke zdravotnictví či k základnímu vzdělání nebo úrovně životního prostředí. První skončili Dánové, druzí byli Finové, ale např. Islanďané, kteří skončili na třetím místě, Norové, kteří skončili na čtvrtém místě a Švýcaři, kteří skončili na pátém místě, nepatří mezi členské země EU.     

V poslední době narůstají ve více zemích EU tendence, které naznačují nespokojenost s jejím fungováním. Jedná se o kritické názory vymezující se hlavně vůči tzv. diktátu Bruselu.

Kritické postoje se ozývají ve směru k integraci EÚ a na nežádoucí centralizaci politické moci Bruselu. Je to proto, že rozhodování v EU neprobíhá demokraticky, ale je určované těmi, kdo má ekonomickou sílu. Preferuje se myšlenka, aby politická moc byla vykonávána více z úrovně národních států, protože státy lépe znají své prostředí, občany, kulturu, zdroje a možnosti. Je třeba poukázat na to, že právo veta je v podmínkách EU důležité a mělo by se uplatňovat. Dále zaznívá, že je žádoucí, aby se preferovala větší spolupráce mezi státy, ale ne větší rozhodovací kompetence EU.

Již samotná Velká Británie provedla řadu analýz týkajících se EU, výsledkem kterých bylo vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Svůj odchod z EU postavila na deseti bodech, a to: