V sobotním rozhovoru pro Magazín Právo řekla Lucka mimo jiné toto: „Myslím, že v lidech roste strach. Já ale věřím v dobré konce. Žijeme v nádherné zemi, kterou bych nevyměnila za žádnou na světě. Je naše a neměli bychom se o ní jen tak s někým dělit. Kdyby mi někdo zazvonil u dveří a já cítila, že tím ohrozím svého syna, svou rodinu, nepustím ho domů a nikdo mě k tomu nedonutí. Moc bych si přála, aby byly naše hranice zamčené na sto západů. Česko je náš domov, naše hnízdo, naše zázemí. Nesmíme ho ztratit."

Tyto její slova by se měly tesat do kamene a je více než jasné, že si velice dobře uvědomuje, že politika otevřených dveří, kterou prosazuje Evropská unie v čele s paní Angelou je cesta do pekel. Nejsme schopni pomoci všem, kteří si řeknou, a není to naše povinnost. Ano pokud bují někde válka, pomáhejme tam nebo v zemích okolních, ale nesedejme na lep všem těm nelegálním ekonomickým imigrantům, kteří se pod záminkou původu z válečné zóny vydávají za uprchlíky. Angela jim na ten lep sedla a teď neví kudy kam.