Důvodem je to, že Varšava i Budapešť odmítá nové unijní pravidlo „vlády práva“ s tím, že je jeho definice nejasná a Evropská komise nemá pravomoc stanovovat podmínky pro jeho naplňování. Zástupci uvedených dvou zemí se před unijním soudem obhajovali tím, že by se EU měla držet svých smluv a nesnažit se přijímat pravidla, která by mohla být namířena výhradně vůči některým státům.
Zástupce maďarského ministerstva spravedlnosti Miklós Fehér prohlásil v této souvislosti před unijním soudem, že fungování právního státu by mělo být posuzováno zcela nezávisle na unijním rozpočtu. Zástupkyně Polska Sylwia Zyreková zpochybnila před unijním soudem nejen kompetence Evropské komise, ale i samotného nejvyššího unijního soudu, který by podle ní mohl být zpolitizován, protože je složen ze zástupců navrhovaných vládami jednotlivých zemí.
Sedmadvacítka členských států se přes odpor obou zmíněných zemí na podmíněnosti „vlády práva“ shodla v prosinci loňského roku. Polsku a Maďarsku kvůli ní hrozily vetem sedmiletého unijního rozpočtu, nakonec se spokojily se společným prohlášením summitu EU, podle něhož musí pravidlo přezkoumat soud. Na ten se obě země společně obrátily letos v březnu. Začátkem měsíce října tohoto roku do vývoje výrazně zasáhl polský ústavní soud, který zpochybnil nadřazenost práva EU nad polskou ústavou s tím, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Svým rozhodnutím tak zpochybnil nadřazenost práva EU nad tím polským. V rozhodnutí polského ústavního soudu se uvádí, že členství země v Evropské unii neznamená, že země unijním soudům předala nejvyšší právní pravomoci, ani to, že Polsko předává EU svou suverenitu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu Radek Rozvoral
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV