Pokusím se zde popsat situaci a svůj názor na těchto pár pojmů a jejich vztah proto, že často vidím diskuse na tato témata, která jsou pro naši vlast důležitá. Můj názor vychází z poznatků, které jsem nabyl během téměř deseti let jako obchodní ředitel a člen představenstva KAROSA (nyní Iveco Czech republic) a nyní 8 let se zodpovědností za získání a obnovu TATRY.

U nás v ČR máme několik unikátních znalostí a schopností. K nim patří průmyslová kreativita, smysl pro detail, schopnost bravurně řešit technické problémy a umění "vždy si nějak pomoci" s technickými těžkostmi. Právě proto jsme byli nejprůmyslovější částí Evropy na počátku 20. století, byli jsme strojírenským centrem za dob socialismu a v devadesátých letech tohoto století jsme startovali na "volné trhy" s výborným exportním potenciálem našeho strojírenství. Náš vlastní domácí trh je však pro výrobky našeho strojírenství příliš malý.

Po revolučním 1989 se na naše strojírenství zaměřila evropská a světová konkurence ve snaze získat naši výrobní základnu, naše znalosti a umění ..... nebo v nejhorším případě (pro ně) navázat s našimi podniky spolupráci a partnerství (a tak se dostat k ziskům, které naše podniky byly schopny generovat po restrukturalizaci a nějakých investicích).

Zde vstupuje do běhu událostí "typický český člověk" se svým pohledem na věc. Chtěl co nejrychleji zbohatnout. Udělat cokoli, aby v co nejkratší době žil stejně, nebo lépe, než lidé na západ od našich hranic.