Dámy a pánové, páni ministři.

My jsme iniciovali svolání této mimořádné schůze s názvem Sociální dopady krize na občany České republiky, společně oba opoziční kluby, protože jsme dennodenně - a už jsem o tom mluvila na předchozí schůzi, dennodenně konfrontováni buď s písemnými nebo i s ústními projevy našich občanů na mítincích, na setkáních, v korespondenci na sociálních sítích s tím, v jaké situaci se oni ocitají. A v tuto chvíli všichni víme, že skončilo léto. Už nás o tom přesvědčuje počasí za okny. A já si troufnu říct, že pro většinu, pro absolutní většinu českých občanů českých domácností to bylo léto, dalo by se nazvat toto léto létem chudým.

Většina českých domácností totiž zažila něco, co roky a po léta nepoznala. A co někteří členové domácností nezažili snad vůbec nikdy. A to je strach o finanční stabilitu, který se stal jedním z nejdiskutovanějších problémů dnešních dnů. Problém nárůstu spotřebitelských cen jsme cítili už od konce minulého roku. Mnozí z vás si jistě pamatují na poměrně dynamický nástup nárůstu cen elektrické energie, plynu, který musela řešit už i minulá vláda, jejíž jsem byla členkou. Možná si pamatujete, není to tak dávno, že za listopad a za prosinec jsem na základě zmocnění naší vlády prominula DPH u energií. A v tomto období, zejména v tom předvolebním období, před parlamentními volbami jste velmi často používali zkratku, myslím zástupci pětikoalice, současný pan premiér, že jde o takzvanou Babišovu drahotu. A s touto mediální zkratkou jste šli také do voleb.

Jenže s odchodem Andreje Babiše ze Strakovy akademie nedošlo k zázračnému snížení této Babišovy drahoty, nebo inflace, jak jste ji nazývali, nebo drahoty, chcete-li. A dokonce nedošlo ani k jejímu zastavení. Takže ani toto předvolební marketingové heslo jste nesplnili. Logicky ani jste ho splnit nemohli. Protože nárůstu cen, který neustále sledujeme na regálech, v prodejnách potravin, na čerpacích stanicích, na účtech za elektřinu a plyn, se zdálo, že je úplně jedno, že ta údajná zlá Babišova vláda ve Strakově akademii již nesídlí a tak si ceny rostly vesele dál. A rostou si bohužel - a říkám to se značným smutkem v hlase, rostou si vesele dál až do současnosti.