Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte, abych vystoupila s něčím, co se tady včera v tichosti odehrálo, v tichosti, naprosté tichosti. A my jsme se dostali do zcela bezprecedentní situace. Já to nejdřív odůvodním, a pak řeknu návrh bodu. Věřím, že to není proti jednacímu řádu.

Tento týden nám současná vládní koalice deklarovala, jak málo pro ni znamená legislativní rámec. Tento týden jsme sledovali, jak si koalice přidá do rozpočtu na rok 2023 - v pondělí to schválila vláda, neuvěřitelných, virtuálních 150 miliard do příjmů, ničím nepodložených, bez legislativní opory, bez souhlasu Poslanecké sněmovny, bez návrhu zákona. Tento krok samotný o sobě by v minulých obdobích stačil na okamžité odvolání ministra financí. Ale tato vládní koalice zřejmě nezná stud. Ale já chci mluvit o novele rozpočtu na rok 2022, o to, co se tady v tichosti včera událo.

Celá předvolební kampaň současného kabinetu Petra Fialy byla založena údajně na tom, jak naše vláda byla rozpočtově nezodpovědná. Já si vzpomínám na ty diskuse o tom, přestože jsme tady společně s ODS hlasovali pro zrušení superhrubé mzdy, zvýšení rozpočtového určení daní, zvýšení slevy na poplatníka, což udělalo samo o sobě kolem 90 miliard propadu příjmů na příjmové straně, tak přesto jsme toto slýchali, přestože jsme bojovali s covidem, s neviditelným nepřítelem, a nevěděli jsme, jak dlouho bude omezena ekonomika.

Bojovali jsme s propadem ekonomiky v roce 2020, minus 5,5 %.

Já si vzpomínám na to, jak za té minulé krize, v těch letech 2008, 09, 12, jak bylo nutné provádět, jak se prováděly, obrovské škrty, jak se zaškrtila ekonomika. Vzpomínám si na to, jak opozice, tehdejší opozice, dnešní vládní koalice, říkala - musíte škrtat, musíte tam vyškrtat 100 miliard, my to dokážeme, vy na to nemáte, my to zvládneme. Místo toho, abyste řešili krizi, která přišla - a já neříkám, že ta krize tady není - (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedající s žádostí o zjednání klidu.)