Je to nepochybně dobá zpráva nejen pro obyvatele Šumavy, ale pro všechny občany České republiky. Státní aparát nemůže arogantně rozhodovat v rozporu s dohodami, pravidly neřku-li zákony. Ano, nikdo není neomylný. Bohužel v případě výkonu státní správy na Šumavě se nejedná o pouhé pochybení, ale o systémové selhání, které je zakrýváno mocenským přístupem.

Není náhodou, že se ministerstvo životního prostředí pokusilo nezákonně schválit právě plán péče o Šumavu. Jedná se o mimořádně důležitý dokument, který je „kuchařkou“ péče o toto jedinečné území. Ministerstvo si sice vědělo rady s péčí o přírodu dle svých představ, ale nedokázalo připravit smysluplný plán s ohledem na fakt, že na území parku žijí a pracují lidé. Úředníci však cestu našli. Jednoduše se začali chovat tak, že lidé na Šumavě nejsou a šumavské obce ze schvalovacího procesu vynechaly. Udělali to navzdory našim zákonům, ale i navzdory Mezinárodní unii na ochranu přírody (IUCN), která doslova uvádí:  „Bez klíčových partnerů to nejde. Volba managementu by měla odrážet potřeby, schopnosti a požadavky místních komunit a obecně by měla být prováděna teprve po diskusi s klíčovými partnery – cíle managementu, které mají podporu místních komunit, mají daleko vyšší pravděpodobnost na úspěch než takové, které se stanou nepopulárními nebo vůči nimž vznikne odpor.“