Můj první školní den si vůbec nepamatuju – bylo to v roce 1988. Co si ale pamatuju, je, jak si ve druhé třídě jeden kluk pořád nemohl zvyknout, že už se neříká soudružko, ale paní učitelko. Slyším její reakci ještě teď: „Já nejsem soudružka, jsem paní učitelka.“
Vnímala jsem to silně už tehdy, dnes chápu, že všechno bylo ještě mnohem složitější. A na podobném zlomu jsme i teď, jen opačným směrem.
V nové sněmovně nás čeká boj o skutečně nezávislá veřejnoprávní média, snaha o ještě větší polarizaci společnosti, pokusy o oslabování neziskového sektoru, vyvolávání kulturních konfliktů a šíření nenávisti vůči cizincům.
K ničemu z toho nebudu mlčet. Čeká mě nová role předsedkyně klubu. Díky, že mě na té cestě budete sledovat, podporovat a dávat mi pozitivní i negativní, ale upřímnou zpětnou vazbu.
	
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
                                

    
                                        
                                
                                              
                                              
                                    



