Příčinou byly nejen nesprávná rozhodnutí politiků a nových manažerů k opuštění dřívějších trhů, ale i posun vzdělávacího systému k ekonomickým, manažerských a právnickým dovednostem. Dnes se ukazuje, že české strojírenské firmy, ale nejen ony, postrádají kvalifikované a mladé strojaře, techniky, zámečníky, soustružníky, svářeče a další odbornosti.

Přesto, že máme vysokou nezaměstnanost, existují firmy, které většinou marně hledají na trhu práce kvalifikované odborníky. Buď tito odborníci vůbec nejsou anebo se nezaměstnaným nechce v těchto firmách pracovat. Základním problémem jsou nesprávně nastavené priority a zřejmě i financování vysokého školství, slabá podpora technickému a učňovskému školství ze strany státu i zřizovatele a stále pokračující špatná volba studia a budoucího povolání. Namísto uplatnění v hledaných oborech chrlí naše školství mladé nezaměstnané.