Pokud odborníci z řad ekonomů, sociologů, ale i z ČNB, Národní rozpočtové rady či z vysokých škol hodnotí návrh státního rozpočtu na rok 2021, pak se shodují ve třech věcech.
Tou první je nereálnost rozpočtu, jenž je založený na predikci hospodářského vývoje země ze září tohoto roku, tudíž ještě před druhou vlnou Covid-19. Druhou připomínkou je strukturovaný deficit, který je založen na neřešení příjmové stránky rozpočtu či na úsporách na výdajové stránce státu. Třetí věcí je nezahrnutí projednávaného daňového balíčku do návrhu státního rozpočtu a možná budoucí obrovská rizika, která s jeho přijetím souvisí. Nehledě na chaos v daňovém systému.
To, co mi osobně schází v návrhu státního rozpočtu, je zodpovědnot politiků za budoucí vývoj České republiky. Pokud pominu oprávněné výhrady výše uvedené, pak je nutno připomenout lež pana premiéra i paní ministryně. Oba neustále tvrdí a to nejen panu prezidentovi, ale zejména šiorké vežejnosti, že daňové sazby z daňového balíčku budou platiti toliko dva roky. Že tomu od samého počátku nevěří ani vrabci na střeše je zřejmé a správné. Vždyt oba hlavní aktéři této daňové komedie nakonec potvrdili, že přece nemohou úkolovat budoucí politickou reprezentaci vzešlou z voleb 2021 a také, že si nedovedou představit , že by nějaký politik chtěl lidem zvedat daně.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu Ing. Antonín Seďa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV