Tato únava pramení nejen z nespokojenosti veřejnosti ze současné politické reprezentace či nesplněných a zřejmě nereálných očekáváních občanů, ale podstatou je neochota lidí zajímat se daleko hlouběji a nikoliv pouze povrchně o politiku jako takovou. Rozumím tomu, že většina občanů má svých existenčních a rodinných problémů až na hlavu, nicméně žádný radikalismus nic dobrého nikdy nepřinesl. Tak jako neexistují novodobí mesiáši přinášející ráj na zemi.

Platná Ústava ČR v článku 5 říká: „Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“ Naše země jako demokratická republika se opírá o tuto soutěž a je zcela logické, že když každá politická strana hájí svým programem jinou skupinu obyvatelstva, pak musí docházet ke střetům, k vyjednávání o kompromisních řešeních a o tom je vlastně politika v poměrném volebním systému. Pokud nějaká politická formace tyto demokratické zásady nepřijímá, pak sklouzává k populismu, k nacionalismu a  k nedemokratickým postupům.