Nevím, zda příčinou je odhalení povolební neschopnosti prosadit své politické priority do programového prohlášení vlády či legitimní politický souboj o hlasy voličů. Ale neustálé okopávání kotníků, napadání ministrů ČSSD či personální rošády ukazují spíše na kombinaci obou příčin chování tohoto hnutí. A pokud se ČSSD brání, pak je jejím poslancům vyčítána „neloajalita“ vůči koaličnímu partnerovi a vládě.

Přitom máslo na hlavě má zejména pan ministr financí, který po volbách slíbil zajistit do rozpočtu několik desítek miliard korun na prosazení vládních priorit. To, že se mu to nějak nedaří a naopak výběr daní pokulhává, není vinou sociálních demokratů, ale ministerstva financí. Druhou a určitě nepříjemnou skutečností, kterou tu obratně, tu méně obratně využívá opozice, je zřejmý střet zájmů lídra ANO 2011. Tak jako je zřejmý vliv A. Babiše na média v naší zemi, což opět vyvolává otázky oligarchizace naší společnosti a omezování volné soutěže demokratických politických stran.

Rozprava na plénu poslanecké sněmovny o pokračování či odstranění daňové podpory čistých biopaliv ukázala nejen na každodenní střet zájmů předsedy ANO 2011, ale odhalila i neplnění slibů tohoto politického hnutí. Vždyť nejen pan ministr, ale i předseda poslaneckého klubu a místopředseda rozpočtového výboru za ANO veřejně slíbili, že zruší daňovou podporu biopaliv, a to přesto, že pan ministr Babiš předem jasně zdůvodňoval zvýšení podpory požadavkem Evropské unie. Ale reálně právě hlasy poslanců ANO 2011 rozhodly o dalším pokračování této podpory.