V rámci ochrany spotřebitelů je jen dobře, že se politici a společnost zaměřuje na boj proti „šmejdům“ a proti klamavé reklamě. Ta na nás útočí ze všech stran, protože byznys je prostě byznys. A to bez ohledu na nějakou morálku těch, kteří toto klamavé zboží či služby nabízejí.

Ovšem podobným způsobem je třeba upozorňovat na klamavou politiku, která čím dál více využívá stejných prostředků, jako klamavá reklama. Odborníci na PR tvrdí, že politiku je třeba „prodávat“ jako prací prášek či štanglu salámu. O nic víc a o nic méně.

To, co je také společné, je potřeba mít na to značné peníze. Ty se dostávají do současné politiky pomocí oligarchů, kteří pomocí lží populistů a triků expertů na marketing ovlivňují veřejné mínění ve svůj prospěch. A takto prezentovaná politika orientovaná na mocenské zájmy jednotlivců je špatná. Zejména, pokud politik „byznysman“ není svázaný s programem té které politické strany. Programová ne ukotvenost pak má za následek řešení problémů ad hoc, nepředvídatelnost politiky s velkou chybovostí jednotlivých rozhodnutí.