Slogan „Strany jsou pro straníky, OF je pro všechny“, charakterizoval polistopadový  postoj české veřejnosti, který se v ní doposud udržel.

Tento odpor vůči politickým stranám měl základ v předlistopadové vedoucí úloze KSČ, jejíž nomenklaturní kádry obsazovali všechny významné posty ve státní a veřejné správě. Odkládané přijetí zákona o státních úřednících a poté dlouhodobé odložení jeho účinnosti umožnilo v řadě případů hrát s podobnými stranickými kartami opět.

Ústava České republiky definuje v článku 5 český politický systém, jako systém, který je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Jak je zřejmé, ústava vůbec nehovoří o „nepolitických“ hnutích, které jsou v současné době tak oblíbené. Historie OF však ukazuje, že jakékoliv hnutí má svůj historický vývoj a ať chce či nechce dojde prakticky vždy k jeho štěpení, většinou na nové politické strany.