Po sametové revoluci množství komunistů odešlo z tehdejší KSČ. Prostě přišla změna režimu a bylo nutno nastoupit co nejrychleji do jiného politického vlaku. Našinec by jistě pochopil, pokud by levicově uvažující člověk odešel k levicové straně, protože před listopadem 1989 to možné nebylo. Poněkud hůře se chápe plánovaný přesun do pravicových stran. Přesto i to se dá se zavřením očí pochopit, vždyť prospěchářů bylo i v komunistické straně dost a dost.

Nicméně přestupy či přesuny politiků nepřestaly. Začalo se jim říkat političtí přeběhlíci, protože tu umožnili sestavení koalice, tu se prostě rozešli s vedením politické strany. Řada z nich se dokonce pokusila a stále se pokouší zakládat nové politické strany či nová politická uskupení. Zřejmě proto, jak ne nadarmo říká současný prezident: Jen blbci nemění své názory. A já bych dodal, i politické hávy.

Důvody přestupů či přeběhlictví mohou býti různé. Tu osobní nevraživost mezi členy, tu neukojené osobní ambice, tu uplácení rozličnými prebendami či vidinou nové politické budoucnosti. Dříve bylo markantní, že se vše odehrávalo spíše ve vysoké politice, ovšem nyní se zájem přesunul i na krajskou či komunální úroveň. A po pravdě řečeno to může souviset s nezájmem občanů o politiku jako takovou či jejich nechutí se v ní jakkoli angažovat. Pak je nutno kandidáty lovit i v jiných vodách. Říká se, že je politika špinavá. Já na to vždycky odpovídám, že není špinavá politika, ale někteří politici. A to platí ve všech politických stranách či hnutích a dokonce na všech úrovních zastupitelské demokracie.