Sociální demokraté budou mít 10.prosince mimořádný sjezd, na kterém budou volit nové vedení.To by mělo probudit členskou základnu z povolební kocoviny a dlouhodobé letargie. Zároveň by mělo zvolit pro ČSSD jasnou strategii mimoparlamentní strany. A to v době finančních problémů, které přinesly prohrané volby i stále nekončící spor s pozůstalými po panu Altnerovi. 

Jako první zvedla pomyslnou rukavici stále ještě ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou česká pravice častuje nelichotivou přezdívkou Venezuela. Přitom málokdo z nich je odborníkem na zahraniční politiku Latinské Ameriky a spíše lokajsky papouškují americké dlouhodobě zájmy v této oblasti. Přitom bylo venezuelským národním zájmem využívat zisky ze svých přírodních zdrojů pro občany své země. Mimochodem, i u nás se neustále diskutuje a stále pouze diskutuje o odlivu stovek miliard dividend do zahraničí bez nějakého pozitivního efektu pro Českou republiku. Přitom možnosti existují, ale to by se zřejmě muselo chtít.

To, že ministryně jasně deklaruje hájení materiálních zájmů občanů, jako jsou penze a mzdy, kvalita a dostupnost veřejných služeb, boj proti sociálnímu vyloučení či ochrana základních lidských práv je nejen logické, ale i potřebné. Prostě dost bylo těch liberálních a pro levicové voliče málo srozumitelných témat. Mimochodem témat, které ještě nedávno podporovala i místopředsedkyně strany. Či další z řady místopředsedů, o jejichž činnosti či aktivitě nevěděli ani sami členové ČSSD. Což pouze dokazuje odtrženost vedení strany od požadavků a zájmů řadových občanů země.