Zkusme se však na sestavu nové Komise J.-C. Junckera podívat bez touhy po krvi obětního beránka, ale čistou úvahou, kde se sčítá několik vcelku čitelných faktorů.

Česká republika se řadí k těm středně velkým, avšak novým a dosud spíše pasivnějším zemím. Snaha nové vlády o změnu image za sedm měsíců svého působení tuto reputaci zcela napravit nemůže. Význam má také velikost politické frakce, která nominanta vyslala. Paní Jourová z hnutí ANO se hlásí k Evropským liberálům a demokratům (ALDE), až čtvrté nejpočetnější frakci, která byla v evropských volbách asi největším poraženým a oproti předchozímu období výrazně ztratila na svých pozicích. Ani významný post pana kolegy Teličky, který se stal místopředsedou ALDE v Evropském parlamentu a který je tak skutečně blízko centru dění, jak je vidět, nestačila na to, aby se přáni ekonomického portfolia pro českou nominantku liberálů stalo realitou. J.-C. Juncker vybízel státy k nominacím žen s tím, že budou odměněny významnými posty. Nikoliv tím, že jim budou splněna jejich přání. Navíc přes hysterii, že vláda zaspala, kterou spustila naše média v souvislosti s nominací, je zřejmé, že čas žádnou zásadní roli nehrál. Poslední nominace byly oznámeny teprve minulý týden.