Na tocích jsou kriticky nízké průtoky, zásoby povrchové a podzemní vody mají alarmující a dlouhodobě klesající trend, důsledky nedostatku půdní vláhy sčítáme na snížené úrodě zemědělských plodin, suchem posílená kůrovcová kalamita ničí lesy. Nedostatek pitné vody omezil zásobování občanů v řadě obcí, důsledky sucha dopadají na zemědělství i celé hospodářství.

Vysoce citlivou a zranitelnou oblastí na klimatické změny a sucho jsou intravilány obcí a měst, kde žije 95% našich občanů. „Extrémní výkyvy počasí zvyšují četnost stresových situací a zdravotní rizika. Zájem o dotace na jednotlivé projekty hospodaření se srážkovými vodami ze strany měst a obcí je ale velmi malý,“ říká senátorka za KDU-ČSL Jitka Seitlová. Podle ní je informovanost ohledně dotačních projektů mimo „dešťovku“ slabá, proto bude docházet k tomu, že peníze, vyčleněné na tyto dotace, budou přesouvány jinam. „Obcím chybí hlavně systémové podklady. Při roztříštěnosti nabízených jednotlivých investičních projektů se ztrácí nejen synergický efekt, ale může naopak dojít k nechtěným důsledkům,“ doplňuje.

Pro pomoc městům a obcím navrhuje KDU-ČSL přijetí dotačního titulu pro zpracování koncepčních generelů hospodaření se srážkovými vodami v koordinaci s budováním funkčního systému zeleně a odváděním odpadních vod ve městech a obcích. V situaci současných zrychlených klimatických změn a extrémních stavů počasí se ve veřejném sektoru nelze spoléhat jen na osvícené jedince. Řešení sucha musí mít koncepci, podle které budou města a obce postupovat. Navíc musí být seznámeny s tím, jaké konkrétní dotace můžou čerpat a jakým způsobem.