Vážený pane ministře, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové.

V květnu Ústavní soud svým nálezem 5/24 zrušil jednu číslici – 2,822. Ten násobek oproti průměrné mzdě, jak jsou na základě tohoto koeficientu soudci hodnoceni. Zároveň stanovil účinnost tohoto svého nálezu od 1. ledna 2025. Zaúkoloval zákonodárce, aby situaci vyřešili ve smyslu jejich nálezu, tzn. aby našli řešení do konce roku 2024. Za 7 měsíců se tak nestalo. Osobně to považuji za naprostý skandál. Stala se situace, která podle mého názoru nebo aspoň mých znalostí se ještě nikdy v historii ČR nestala, a sice že představitelé státní moci nemají vůbec v zákoně stanovenou možnost, jak se jim mají vypočítat platy. Nejde o to, že oni neznají, jaké mají platy. Jde o to, že to v zákoně prostě není. Dokonce nejde ani o to, jestli už nastala výplata lednových platů nebo nenastala. To se vyplácí v únoru. O to se nejedná, to je něco jiného. Podstatné je to, že od 1. ledna to neexistuje, tato možnost.

Tak jsme se dostali do situace, která nemá řešení de facto jiné než porušit něco, co je v zásadě neporušitelné, a to prolomit pravou retroaktivitu, což by se nikdy nemělo dělat. Teď nám nic jiného nezbývá.

O co více si dala sněmovna na čas, a předtím vláda, když to předkládala, že za 7 měsíců toto nebyli schopni schválit, o to více se dal zase tlak časový na Senát. Senát má ze zákona lhůtu 30 dní na projednání zákonů. Tento zákon byl schválen ve sněmovně před pouhými 11 dny. Před pouhými 11 dny! V pátek 17. ledna. A to ještě z těch 11 dní jsou dva víkendy, tzn. 7 pracovních dnů uplynulo a už to tady máme v Senátu. Už všude prolínají zprávy a značky, jak je důležité, aby to vyšlo do konce roku ve Sbírce zákonů. Jinými slovy, že Senát má držet hubu a krok a mají neprodleně ještě dnes, pokud možno co nejdřív, aby to pan prezident, který dnes někam odlétá, stihl podepsat, tento návrh zákona, aby to vrátil ve znění, které přišlo ze sněmovny. Jedna neuvěřitelná věc za druhou! Ale nejhorší je ta věc, že u některých toto může být i rozhodující stanovisko v dnešním hlasování, že bude třeba hlasovat pro znění takové, jaké přišlo ze sněmovny, jenom proto, aby to stihlo vyjít do konce ledna. Přitom když už se stal ten průšvih, co se stal, že to není stanovené, to vůbec není zásadní věc.