Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já chápu snahu o zvýšení prestiže Senátu, chápu, že jednou z možností, jak zvýšit tuto prestiž, je zvýšit volební účast, tak, aby Senát vlastně nějak zintenzivnil svoji váhu a podobně. Ale nepovažuji tuto snahu, to znamená předložení tohoto systému volebního, za šťastnou. Řeknu vám několik argumentů, které jsem získal v diskusích s mnoha lidmi, předložením několika argumentů, proč ji nepovažuji za šťastnou.

Jedním z argumentů, který jsem zaslechl, s kterým se ztotožňuji, byl argument ten, že ten volič bude muset zaškrtnout, jak jsme tady slyšeli, minimálně tři kandidáty. Tak jak jsem slyšel, i z mého pohledu to může být někdy problém, proč zaškrtávat tři kandidáty, když jsem ztotožněn pouze s jedním nebo případně se dvěma. Toho třetího bych nějakým způsobem volil proti své vůli. To je asi první argument.

Druhým argumentem je to, že často v senátních volbách se stává, že ve druhém kole voliči vyvažují poměr zástupců jednotlivých stran, stalo se to třeba u ODS v těch prvních senátních volbách nebo v těch posledních se to stalo hnutí ANO, možná, že zástupci z těch větších stran si řeknou, to je dobře, chceme ten australský systém, aby ta naše strana v tom druhém kole nebyla tímto způsobem separovaná. Jenže, tak jak všichni víte, z velkých stran se časem mohou stát strany malé a naopak, takže si myslím, že ani pro ty zástupce z těch větších stran to není pádný argument.