Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové.

Je fér, abych na začátku nahlásil svůj střet zájmů, protože já jsem člen České advokátní komory, jak tu bylo prezentováno předřečníkem, může se tu jednat i o spor mezi realitními kancelářemi a advokáty, kdyby snad tento zákon měl přinést advokátům nějakou výhodu. Já si nemyslím, tak jak říkal kolega Čunek, dostanu se k tomu později, ale nejdřív tedy k podstatnějším věcem.

Jednak k tomu advokátnímu stavu, jak tu bylo kolegou naznačeno, jestli advokáti zpronevěřují, nezpronevěřují úschovy, advokátů je v ČR 11 tisíc. K těm zpronevěrám dochází max. v jednotkách případů za rok. Myslím, že se dá říci, že jsou to výjimečné situace, odsouzení hodné, nešťastné, ale výjimečné. Je pravdou, že zpronevěře nezabrání žádný zákon, nekryje ji žádné pojištění, to je u všech stejné. Ale tento zákon a problematika úschov tu není proto, aby řešila problematiku zpronevěr úschov, je tu pro nějaké jiné důvody, ke kterým se ještě dostanu.

Co chci říct úvodem, je, že realitní trh ještě 10, 15 let zpátky byla poměrně velká divočina, kde se děly děsivé věci. Nebyla tam žádná autoregulace, začít si něco s realitním makléřem bylo poměrně riskantní. Pak na sobě realitní trh začal pracovat, přišel s nějakou regulací, s asociací, začaly se vytvářet vlastní podmínky, trh se poměrně kultivoval. Ale ne všechny realitní kanceláře se na kultivaci chtěly podílet. Ta samospráva realitní nemá žádný nástroj, jak by donutila všechny členy realitního trhu, aby dodržovali podmínky, na kterých se většina shodne. To nejde. A když jedna z realitních kanceláří, které většinové podmínky nebude dodržovat, způsobí průšvih, zpronevěří úschovy, zbankrotuje, cokoli jiného, tak to bude ostuda celého realitního trhu. Proto realitní trh stál o to, aby existoval zákon, který to bude regulovat, který v podstatě formou zákona uvede v platnost všechny podmínky, na kterých se realitní trh většinově shoduje. Jinak to nejde. Advokáti mají samosprávu, vedle toho mají advokátní zákon. Realitní trh stál o to samé.

Pokud kolega Hraba srovnával tento zákon se stavebním zákonem, tam je jeden velký rozdíl, stavební zákon je psán tak, aby developerům přinesl výhody. Proto participace developerů na jeho přípravě je absolutně nemravná a nemorální. Realitní zákon přináší regulaci, přináší omezení. Ty realitní kanceláře samy se chtějí regulovat, proto jejich participace na tomto zákoně mi nepřijde tak nemravná. Myslím si, že jsou to dva případy, které jsou z tohoto pohledu nesrovnatelné.