„Chov nedomestikovaných zvířat nevyhnutelně spojený s jejich utrpením jen kvůli kožichu je v tak bohaté společnosti jako je ta naše postradatelným rozmarem. Nemusíme být krutí – dávno nejsme na zvířecích kožiších závislí. Je ale na místě postavit se čelem ke škodám, které zákazem způsobíme stávajícím farmářům, a důstojně je odškodnit,“ říká senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. ze Zdravotnického výboru Senátu, který k novele zaujal odlišné stanovisko než senátní Výbor pro životní prostředí.

Novelou zákona, kterým by byl zakázán chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získávání kožešin, se zabývá poslanecká sněmovna od března 2016 a 7.6. ji podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců. V Evropě doposud přímý zákaz zavedla Velká Británie, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie. Švýcarsko a Německo si zase odsouhlasily natolik přísná pravidla, že zde farmy svou činnost ukončily. V českém prostředí je pro kožešinu usmrceno každoročně asi 20 tisíc zvířat elektrickým proudem nebo udušením výfukovými plyny na 9 největších farmách.

V celosvětovém měřítku je kvůli srsti ročně zabito na 50 miliónů králíků, 47 milionů norků a 30 miliónů lišek. Chovu králíků nebo nutrií by se přitom zákaz netýkal, protože tato zvířata se chovají zároveň i na maso. Evropa je přitom kontinentem s nejrozšířenějším chovem kožešinových zvířat se zhruba 6 tisíci farmami. Pochází z nich až 70 % celosvětové kožešinové produkce z norků a 63 % produkce z lišek. Mezi největší vývozce surové kůže patřilo donedávna Dánsko, Finsko, Nizozemí a Polsko. Tyto státy vyvezly v roce 2014 surové kůže za 2,6 miliardy dolarů.