V minulých dvou dnech jsem se zúčastnil dvoudenního výjezdního zasedání Rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, což je poradní orgán této státní instituce, která má na starosti komplex otázek spojených s ochranou přírody a krajiny. Je nasnadě, že problémů v oblasti ochrany přírody není málo, jedním z dlouhodobých restů je skutečnost, že se nedaří vyhlásit nová velkoplošná chráněná území, tedy národní parky a chráněné krajinné oblasti.
Letitým záměrem na vyhlášení CHKO jsou i Krušné hory a právě tam jsme zavítali. Krušné hory mají všechny předpoklady na vyhlášení územní ochrany, biologické a krajinářské hodnoty jsou nesporné, je tu také bolestivá historie tohoto pohoří, mám na mysli především totální kolaps lesního ekosystému z důvodu exhalací v minulém století. Nicméně jak jsme mohli vidět v terénu, les regeneruje a jsou tu také nesmírně hodnotné Krušnohorské bučiny, které si bezesporu zaslouží velmi citlivé hospodaření.
Silně kontrastně pak působí horský masiv se zmíněnými bučinami s přiléhající těžbou zdevastovanou hnědouhelnou pánví, dolem ČSA. Nicméně se ukazuje, že právě toto stoletou těžbou změněné území, resp. jeho velká část, mají nesmírný význam pro biodiverzitu, jde o biotopy, kde můžete vidět velmi vzácné druhy ptáků, v nepočetných drobných tůních pak řadu druhů obojživelníků. Tato „umělá“ krajina, kde již celá léta neprobíhá žádná těžební aktivita má tak trochu charakter stepních oblastí asijských zemí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV