Dopady kontrol dotačních titulů ze strany ministerstva financí na hospodaření obcí a měst jsou fatální. Obce a města se dostávají do dlouhodobé ekonomické nejistoty, je na ně činěn nátlak, aby dotace nebo jejich část vraceli, a je jim vyhrožováno dalšímu sankcemi v podobě penále.

Novinkou je tzv. korekce dotace, kdy část dotace není nakonec vůbec vyplacena, a obec či město by se o ni musela soudit.  Obcím a městům se doporučuje nebránit se, a žádat jen o prominutí, aniž se jim ale současně řekne, že se tím zbavují jednou provždy možnosti soudního přezkoumání rozhodnutí státu. Dotace se přitom žádá zpět často za ryze formální chyby, které neměly žádný vliv na účelnost využité dotace (tu preferují soudy), nebo si kontrolní orgán sám zpětně vytvoří názor na to, že výběrové řízení nebylo v pořádku (po boji každý generál).

Výjimkou nejsou případy, že se chce dotace zpět za to, že se ušetřilo (!!!), nebo že došlo při realizaci k banálním změnám v projektu, které obec, ponořena do složitosti akce jako takovém, zapomněla nahlásit. Absurdních případů je mnoho, a přesto, že české soudy už v mnoha případech daly obcím a městům za pravdu, a rozhodnutí finančních úřadů zrušily, šikana obcí a měst pokračuje, jako by tyto rozsudky nebyly.

Co na to říct – v každém případě se bránit. Učíme to starosty a starostky v našem projektu AKADEMIE SAMOSPRÁV (více na www.akademiesamosprav.cz). Co by však bylo vůbec nejlepší? Aby se s touto šikanou obcí a měst přestalo, aby se kontroly dotací řídily zdravým rozumem, a aby se obcím spíše pomáhalo, než se „dusily“. Opak je zatím pravdou. Je to proto velmi palčivý problém, který bude jedním z diskuzních  témat celostátního setkání samosprávy projektu AKADEMIE SAMOSPRÁV v květnu tohoto roku, kterého bych se rád sám zúčastnil.