Na konci května totiž ohlásil návštěvu věznice ministr financí Andrej Babiš, a to zřejmě i za doprovodu ministra kultury, Daniela Hermana. 

Myslím si, že můžeme být společně pyšní na to, že se nám za poslední dva roky podařilo vygradovat tlak na českou vládu natolik, že věznice dokonce stojí dvěma ministrům za cestu k nám, do Uherského Hradiště. Dobře si totiž vzpomínám na mé první senátorské jednání s ministrem financí a jeho náměstky v březnu 2015. Tehdy se pan Babiš ode mne poprvé dozvěděl o tom, že stát již 20 let není schopen rozhodnout o osudu tohoto památkově chráněného objektu i přesto, že je velká vůle k tomu, aby se tento objekt rekonstruoval jak pro potřeby justice, tak pro vybudování muzea totality. 

Dobře si také vzpomínám na dlouhou sérii jednání, dopisů a dalších kroků, které jsme společně podnikali s uherskohradišťským starostou Stanislavem Blahou k tomu, abychom znovu rozdmýchali pozornost kolem věznice a přesvědčili především ministerstvo spravedlnosti o nutnosti rozhodnout - a tedy rekonstruovat budovu soudu. Ta je totiž snad poslední velkou pihou na kráse Uherské Hradiště. Vzpomínám i na to, jak jsme ustavičně házeli pomyslný hrách na stěnu a informovali ministra spravedlnosti Roberta Pelikána o tom, že ministr financí přislíbil na jednání se mnou pomoc státní kasy při investicích do věznice v případě, že ministerstvo spravedlnosti tento záměr zařadí do svých priorit. A abych byl férový, určitě nebyly od věci ani opakované poslanecké interpelace v této věci či koncerty nebo muzejní a další umělecké aktivity, které se ve věznici odehrávají.