Opravdu mne začíná udivovat, kam až jsme schopni zajít v debatách o omezování svobody soukromého vlastnictví. Vždyť v posledních letech začínám mít pocit, že je v naší zemi normální pohrdat tím, že existují i nedotknutelné osobní svobody.

Role státu něco regulovat nebo zakazovat přece má být omezena jen na oblasti, které jí z povahy věci přísluší a jsou důležité a nezbytné pro fungování společnosti jako celku. Ale naprosto odmítám připustit to, aby si soukromý podnikatel, který si za své vlastní a řádně zdaněné peníze postaví restauraci a začne ji provozovat, nemohl svobodně určit, koho z hostů bude do svého vlastního soukromého podniku vpouštět, a koho nikoliv. A to včetně dětí.