Tuhle partu lidí spojuje často společná minulost v politice, ze které byli voliči dávno vypakováni a nezkrotná touha po návratu. Všechny jejich další pokusy o návrat zkrachovaly. Celou tuhle partu bývalých ministrů,poslanců, velvyslanců a podobných elit, podporovaných kulturní a intelektuální frontou spojuje i další významný aspekt. Za vším hledej tok peněz, říká jeden můj moudrý známý. A to tady funguje ukázkově. Mezi signatáři figurují zástupy lidí léta napojených na honoráře z veřejných financí, grantů,z veřejnoprávní televize, neziskových organizací. To je jejich hlavní motivace a o to nechtějí přijít především. A tak i zde platí ono známé - to je oč tu běží.

Schovávat tyhle ryze sobecké a zištné zájmy za hodnoty Masaryka či Havla, vychvalovat přednosti EU, která je na pokraji rozpadu, či kritizovat pokračující rozkrádání veřejného majetku je plytké a pokrytecké. Havel je v mnoha pohledech , ne-li ve všem, s Masarykem nesrovnatelný. Jen toho majetku co stačil nahromadit. A za kritiku zpeněžení Lucerny prodejem agentovi StB nám Havel ještě vynadal do přízemních čecháčků. Masaryk neměl takřka nic, jeho síla byla byla v jeho vzdělanosti a osobnosti světového formátu své doby.

EU v době našeho vstupu byla jiná než nyní. Dobrý projekt se podařilo bruselským elitám dokonale zdeformovat. Ivan Hofmann o EU výstižně napsal: Jedeme ve vlaku, který řídí někdo jiný. My v něm můžeme jen sedět a přát si, aby nevykolejil.... Pan Mádl ustrnul ve svém hodnocení EU ve svých studentských letech. To je trochu málo k tomu, aby nás poučoval!