„Domáhali jsme se toho, aby nejvyšší soudní instance v zemi zrušila především tu část zákona, která ukládá představitelům místních samospráv strpět plošné zveřejňování citlivých osobních údajů ze svých majetkových přiznání. Není přece možné, aby se k těmto informacím, včetně např. o příjmech z podnikání či dividend, kdokoliv zcela anonymně dostal bez toho, aby musel zadat jakékoliv identifikační údaje,“ přibližuje podstatu ústavní stížnosti senátor Michael Canov.
Autoři stížností nesouhlasili ani s tím, že ani poslední zákonná novela z roku 2018, která byla přijímána s cílem odstranit kritizovanou šíři zveřejňovaných informací, stále ponechávala podstatnou část údajů dostupnou komukoliv anonymně, a to bez jakékoliv identifikace druhé strany, např. o příjmech nebo držení cenných papírů, apod.
„Rozumný záměr odstranit nedostatky dřívější novely negovali především vládní poslanci, kteří novelu schválili opět v podobě plošného zveřejňování podstatné části citlivých údajů. Dnešní den je pro mne velkým vítězstvím zdravého rozumu a především komunálních politiků. Vždyť pokud chceme, aby se aktivní a schopní lidé zapojovali do dění v obcích a městech, nemůžeme jim házet klacky pod nohy a odrazovat je prostřednictvím špatně nastavených zákonů. Právě z dnešního nálezu Ústavního soudu je patrné, že část zákona o střetu zájmů byla koncipována opravdu nesmyslně,“ uvedl senátor Ivo Valenta, který připomíná, že výrazným způsobem narostl počet obcí, kde byla v komunálních volbách podána jen jediná kandidátka. V posledních komunálních volbách v roce 2018 to bylo přes 1600 obcí. „Takto volně dostupné informace odrazují občany od zapojení do správy obce, ale také mohou být velmi snadno zneužity například k vydírání či vyhrožování představitelům místních samospráv. Tomu je třeba zabránit,“ dodal Valenta.
Na to, že zákon nutí představitele samospráv, aby se před veřejností obrazně řečeno zcela svlékli do naha, což se logicky odrazí v jejich sníženém zájmu se v komunální politice angažovat, někteří senátoři upozorňovali již ve chvíli, kdy byl zákon projednáván. Dnešní nález Ústavního soudu je tak podle nich jasným důkazem toho, že Senát skutečně plní svou funkci.
„Nyní budeme chtít po vládě, aby vypracovala novou normu. Ta stávající totiž evidentně neplní svůj cíl. Pokud bude vláda naše volání ignorovat, jsme připraveni sami iniciovat legislativní změnu v Senátu. Jednoznačně totiž odmítám, aby byla samospráva tímto způsobem šikanována,“ uzavírá Michael Canov.
Ústavní soud v uvedené záležitosti obdržel hned dvě ústavní stížnosti. Pod jednu z nich se podepsalo více než 40, pod druhou 60 senátorů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
