Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte, abych vás seznámila s hlavními principy navrhované právní úpravy zákona o státní památkové péči. Zákon o státní památkové péči je jedním z hlavních nástrojů ochrany kulturního bohatství ČR. Tato ochrana je provedena souborem zákazů a příkazů, přičemž s právním trestem za jejich porušení jsou především pokuty ve výši stanovené tímto zákonem.
Dle úpravy účinné od roku 2008 bylo možno uložit pokutu s horní hranicí 100.000 Kč. Tuto výši zákonodárce v roce 2008 vyhodnotil jako zcela neúměrnou možným škodám na chráněných kulturně historických hodnotách a horní hranici navýšil na 2 miliony, respektive 4 mil. Kč, tedy dvacetinásobně, respektive čtyřicetinásobně.
Od tohoto navýšení uplynulo ale již 12 let. A vzhledem k významnému růstu cenové hladiny, především – ale nikoliv výlučně – nemovitostí a vzhledem ke zkušenostem se stávající úpravou se aktuální hranice pokut jeví opět nedostatečnou. Opakovaně se objevují případy, kdy vlastníci památkově chráněných objektů úmyslně porušují své povinnosti stanovené tímto zákonem. S tím, že eventuální nevysoká pokuta se jim stává pouhým vícenákladem.
V minulých letech tak byly bez ohledu na památkovou ochranu zdemolovány např. vila Šafránka na pražských Vinohradech nebo 2 vily v pražské Ořechovce. Nízká vynutitelnost plnění povinností stanovených zákonem o státní památkové péči konstatuje i ministerstvo kultury v návrhu zákona o ochraně památkového fondu z roku 2019. Tento návrh lépe strukturoval skutkové podstaty jednotlivých přestupků, přičemž navrhoval navýšení pokut za některé z nich až na 10 mil. Kč.
Návrh byl nicméně při připomínkovém řízení stažen z dalšího legislativního procesu a k jeho projednání v minulém volebním období nedošlo. Akutní potřeba ochrany památek však přetrvává, a proto považujeme za vhodné, aby byla přijata alespoň dílčí novela, kterou budou pokuty stanovené stávajícím zákonem o státní památkové péči navýšeny. Převážná část zákonem trestaných jednání může ve svém důsledku znamenat nenávratné, zpravidla fakticky nevyčíslitelné škody na památkovém fondu jako součástí národního kulturního pokladu.
Tyto škody pak mají pro provázanost památkové péče s cestovním ruchem i další dopady v rovině ekonomické. Proto se s cílem posílení odrazujících účinků pokut navrhuje jejich výrazné navýšení na 10, respektive 20 mil. Kč, zároveň se z návrhu ministerstva v 1. návrhu přebralo částečné podrobnější strukturování sankcí. A to v podobě snížení horní hranice pokut v případě protiprávního jednání, které je spojeno s pouhým neplněním oznamovacích povinností.
Při stanovení konkrétní výměry sankce musí orgán projednávající přestupek nadále vycházet z obecných kritérií, jež jsou detailně upravena v obecné úpravě jako zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Co se týká zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, je konstatováno, že navrhovaná úprava je v souladu. Zároveň je konstatováno, že navrhovaná úprava není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, ani s obecnými zásadami práva Evropské unie. A není zároveň v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Co se týká hospodářského a finančního dosahu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí, tak návrh má spíše pozitivní dopady na státní rozpočet v podobě navýšení výnosů z pokut ukládaných na základě zákona o státní památkové péči. Tento dopad se očekává ve výši jednotek, desítek milionů korun, návrh nemá dopady na rozpočty obcí a krajů.
Zároveň konstatuji, že předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí ČR a sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na životní prostředí není žádný.
Dále bych vás chtěla, vážené kolegyně, vážení kolegové, informovat, že během přerušení projednávání tohoto návrhu došlo k řadě jednání, hlavně s ministerstvem kultury, které bych chtěla zde shrnout. Na jejich základě je přijat pozměňovací návrh garančního výboru, který připravila paní zpravodajka, s kterým se plně ztotožňuji. A ten pozměňovací návrh reflektuje současnou strukturu sankcí a navyšuje tedy pokuty za všechny přestupky.
K vysvětlení. Znamená to tedy, že pozměňovacím návrhem zůstávají pokuty za všechny porušení stejné. To znamená, nesníží se pokuty za neplnění oznamovací povinnosti. Zde to míří hlavně na ochranu archeologických výzkumů a vyslyšeli jsme tak názor odborníků. Zároveň bych chtěla konstatovat, že pozměňovací návrh, který odsouhlasil garanční výbor, reflektuje přijatou novelu stavebního zákona, který již novelizoval zákon o státní památkové péči. A zároveň ten pozměňovací návrh také v tomto smyslu upravuje jeho účinnost.
Závěrem bych chtěla zdůraznit, že novela napravuje stávající nepoměr mezi škodou hrozící v některých případech, chráněných kulturních hodnotách a maximální výši pokuty hrozící za spáchání přestupku. A míří hlavně na úmyslné poškozování památek s cílem právě odrazení výší pokut. Zároveň si tímto i slibujeme nastartování široké diskuse o potřebě tento zákon zásadně upravit, což bylo i výsledkem konference, která proběhla zde v Senátu loni v říjnu. Děkuji.
Renata Chmelová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
