Vážený pane předsedo, velevážený Senáte. Předstupuji dnes osobně před vás, jako kandidát senátního klubu Starostové a nezávislí na pozici místopředsedy Senátu Parlamentu ČR. Této nominace si velmi vážím, ale každá práce však musí mít svůj smysl a každá funkce své opodstatnění. Členem horní komory jsem se stal v roce 2012, jako společný nominant Starostů a nezávislých a mého domovského hnutí Občané pro Budějovice. Mottem mé volební kampaně se stalo sousloví - být užitečný. Jak svým spoluobčanům žijících ve městech a obcích mého senátního obvodu, tak občanům České republiky. Stejnou službu ve vedení Senátu dnes nabízím i vám. Dovolte mi, abych stručně představil svoji představu o své činnosti.

Za dvacet let existence se Senátu příliš nepodařilo změnit jeho vnímání, jako jakési zbytečné a údajně drahé instituce, kterou za první republiky nazýval Ferdinand Peroutka penzijním ústavem pro politické veterány. Troufám si ale tvrdit, že od roku 1996 žádná z dosavadních sestav nebyla tomuto téměř sto let starému výroku vzdálenější, než současné složení Senátu vzešlé z letošních senátních voleb. Vidím před sebou ve všech senátních klubech řadu skutečně nezávislých osobností, které svůj mandát získali nikoliv pouze na základě příslušnosti či náklonnosti k politické straně, ale především zásluhou své odborné, občanské a lidské autority. Jinak řečeno, že svou prací a svým životem prokázali, že mohou být užiteční, že mohou být tolik potřebnými strážci hodnot.