Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, stavební zákon je jeden z nejdůležitějších zákonů, který se bude zásadním způsobem dotýkat většiny občanů, fyzických a právnických osob jako stavebníků, samospráv jako hlavních garantů kvality prostředí pro život občanů i zaměstnavatelů, a zejména a v neposlední řadě státní správy jako správce významné infrastruktury, garanta řady chráněných hodnot a právního státu. Nepochybně budoucí podoba tohoto zákona ovlivní prosperitu naší země.

Rád bych tímto vystoupením přispěl k tomu, aby po 22 letech legislativního přešlapování tato změna skutečně vedla k úspěšnému rozvoji naší republiky. Bohužel předložený návrh zákona k tomuto cíli nepovede.

Dovolím si roli poslance doplnit o zkušenost komunálního politika. Jsem 7 let náměstkem primátora města Plzně a do mé gesce spadá územní rozvoj. Zároveň jsem určeným zastupitelem. Plzeň, si troufnu říct, je velmi úspěšné město. A tento úspěch spočívá v přijetí metodicky soudobého územního plánu. Územní plán jsme přijali v roce 2016. V roce 2017 získal ocenění Stavba roku za urbanistický projekt. Prokázal svou odolnost proti několika žalobám. Vytvořil podklad pro zpracování řady územních studií. Zajistil i přípravu téměř 200 hektarů transformačních ploch pro zástavbu. A to je samozřejmě přínos pro občany města Plzně. Na základě těchto zpracovaných dokumentací se daří umísťovat podstatné objemy zástavby do vnitřních rezerv města a zejména zajišťovat nabídku bydlení. Nejsem si ale úplně jistý, že návrh zákona, který je tady projednáván, by umožnil přijetí, resp. vydání takovéhoto územního plánu.

Dále jako samospráva pořizujeme strategické a koncepční dokumenty, které nám umožňují tvořit pro občany města Plzně kvalitní prostředí odpovídající 21. století. Jsou to jako plány udržitelné mobility, adaptační strategie a tak dále. A je nutné říci, že jakkoli je to náročné, daří se nám to dosahovat na základě dohody se státní správou a jejími organizacemi a dalšími aktéry v území. Přesto, pokud se kouknu na řízení územní nebo stavební, tak přesto veškeré legitimní zájmy města s jeho 170 tisíci obyvatel prosazujeme pouze z pozice prosebníka a v okamžicích povolování staveb a projektů jsme vydáni na milost zákonům, opatřením, zájmům, správcům dopravní a technické infrastruktury a státním orgánům. Ačkoli neseme veškerou odpovědnost před našimi obyvateli a náklady jednání, naše práva jako města jsou v úrovni souseda stavitele. To ale návrh zákona žádným způsobem neřeší a míjí.