Skála (KSČM): Buldozer parazitní renty a český daňový poplatník

27.11.2017 4:33

Z témat, odložených v předvolebním mumraji, je i vládní usnesení z konce srpna. To o „bilaterální půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 1,5 miliardy EUR z devizových rezerv České národní banky“. Té garantuje i státní „státní záruku“ – „částečnou kompenzaci nákladů a ušlého zisku“.

Skála (KSČM): Buldozer parazitní renty a český daňový poplatník
Foto: archiv
Popisek: PhDr. Josef Skála, CSc. (KSČM)

Koho že český daňový poplatník dotuje, popsal barvitě muž nadmíru povolaný – Joseph E. Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Za Clintona byl šéfem výboru jeho ekonomických poradců. Hned nato i hlavním ekonomem Světové banky. V knize Globalizace a nespokojenost, kterou plodí z roku 2002 popisuje následky politiky MMF v rozvojovém světě i ve východní Evropě. Původní orientaci MMF na překonání „nedostatků trhu a úlohy vlády při vytváření pracovních míst“, uvádí tu, „byla nahrazena mantrou volného trhu, jež se stala součástí nové dohody, tzv. Washingtonského konsensu, mezi MMF, Světovou bankou a Ministerstvem financí USA“. Aby v „atmosféře nového ideologického zápalu“ dovedla MMF i k přímo „imperialistickému pohledu“, podle nějž v zemích, v nichž zasahuje, „spadá do jeho kompetence téměř vše“.

Právě této politice se však „nikde nepodařilo stabilizovat situaci, nýbrž v mnoha případech ji ještě zhoršila. MMF selhal při svém původním poslání prosazovat globální stabilitu a nebyl úspěšný ani ve svém novodobém poslání – řídit přechod od komunismu k tržnímu hospodářství.“ A tak „navzdory tomu, že dnes rozumíme ekonomickým procesům mnohem lépe než před padesáti lety, propukaly krize po celém světě častěji a byly i hlubší. Podle některých statistik potkala krize už bezmála sto zemí.“ Píše Stiglitz už šest let před globální krizí od roku 2008.

„Globalizace neuspěla při vykořeňování chudoby, neuspěla ani při zajištění stability. Rozšiřující se propast mezi majetnými a nemajetnými uvrhla zvyšující se počty obyvatel třetího světa do krajní životní nouze s méně než jedním dolarem na den.“ Zároveň „nepřinesla slibované výsledky ani Rusku a většině dalších transformačních ekonomik. Západ těmto zemím tvrdil, že jim nový hospodářský systém zajistí nevídanou prosperitu. Místo toho jim přinesl nevídanou bídu: v mnoha ohledech se tržní ekonomika ukázala ještě horší, než kdysi věštili jejich komunističtí vůdci.“ Drahnou měrou se na tom, uvádí dále Stiglitz, podílela politika MMF zaměřená na „vyhledávání renty“.

„Rusko bylo bohatou zemí“ – a navíc „s vysokou úrovní vzdělání, zvláště v technických oborech“ (a „koneckonců první zemí, kterou vyslala člověka do vesmíru“). Politika „washingtonského konsensu“, prosazovaná MMF, tu dokázala „vytvořit jen mocnou třídu oligarchů“, která se „aktiv státu zmocnila za ´pár babek´“. A když to nutně dospělo až ke krizi z roku 1998, „záchranná operace MMF byla vedena zájmem udržet u moci Borise Jelcina“ (v obavách, že „jinak by Rusko mohlo sklouznout zpátky ke komunismu“).

A „třebaže řešení krize vyžadovalo zcela odlišný přístup“, „MMF pod mimořádným tlakem Clintonovy vlády půjčil Rusku dolary, ovšem Rusko je obratem dalo svým oligarchům, kteří je vyvezli ze země. Někteří z nás si neodpustili ironické poznámky, že by bývalo bylo jednodušší, kdyby MMF poslal peníze přímo na účty do švýcarských a kyperských bank.“ Nabalíkovali se jak „oligarchové“, tak „Wall Street a další západní investiční bankéři“. I ti totiž „využili kratičkého oddechu poskytnutého záchrannou operací k tomu, aby posbírali, co se dalo, a utekli ze země. Tím že Fond poskytl Rusku pomoc odsouzenou k nezdaru, přivedl tuto zemi do ještě většího zadlužení.“ Jeho „náklady však nenesli úředníci MMF, kteří půjčku zařídili, ani Amerika, jež se o ni zasazovala, ani západní bankéři a oligarchové, kteří z ní měli prospěch, nýbrž ruští daňoví poplatníci“.

Politika, v níž hrál MMF klíčovou roli, měla na ruský „HDP dopad ničivější, než jaké Rusko utrpělo za druhé světové války. V letech 1940-1946 poklesla průmyslová výroba Sovětského svazu o 24 %. V období 1990-1999 se ruská průmyslová výroba propadla o téměř 60 % - což převýšilo i propad HDP (54%)…Ukrajinský HDP klesl do roku 2000 o dvě třetiny.“ Také český HDP se teprve v době, kdy Stiglitzova kniha vyšla, škrábal zpátky na úroveň z konce 80. let. Politika MMF „nevedla ke zvyšování efektivity, nýbrž k tunelování majetku a k úpadku“. Dostala „do vínku jeden z nejhorších možných světů – nesmírný pokles výkonnosti a nesmírný nárůst nerovnosti“.

O „vyhledávání renty“ pro ty, kdo si v bavlnce už hoví, byly i kroky MMF, které do sociální kalamity uvrhly Řecko. Teď ten seriál neurvalých darebáctví sponzoruje i český daňový poplatník.

Josef SKÁLA, místopředseda ÚV KSČM     

PhDr. Josef Skála, CSc.

  • KSČM
  • historik, publicista a místopředseda ÚV KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Piráti představují nový zákon, zakazující další kumulování funkcí europoslanců

14:34 Piráti představují nový zákon, zakazující další kumulování funkcí europoslanců

iráti představili návrh, který rozšíří současný zákon o volbách do Evropského parlamentu o klauzuli,…