Deník Ottawa Citizen se k jejím raportům dostal už počátkem ledna. V předvečer výročí zkázy, jíž nezabránily, navázal portál What´s Left:
Že nálety, simulující „ostrahu bezletové zóny“, povedou k „vleklé občanské válce“, věděli od kanadských kolegů včas i všichni spojenci. Zvlášť nechutný masakr to bude – stálo v té diskrétní korespondenci – pokud Západ „povstalcům proti Muammaru Kaddáfímu poskytne i přímou vojenskou asistenci“. Libyi uvrhne do „chaosu“ a „řeže konkurenčních kmenů o vládu nad zemí“.
Kanada se na tom podílela vehementně. Šéf její diplomacie John Baird hřímal: „Jedna věc se dá tvrdit kategoricky - nic horšího, než Kaddáfího režim, zemi už ani potkat nemůže.“ Neb pumám, decimujícím Libyi, vede ruku „dobře promyšlený plán, který ji změní v demokracii“.
Humanitární bombardování začalo 19. března 2011. Kanadská vojenská rozvědka mu zkoušela zabránit i ještě čtyři dny předtím. „Vleklá kmenová/občanská válka“ – stojí v tom raportu - hrozí „zvlášť tehdy, dostane-li se vzbouřencům i vojenské pomoci“.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Skála