Na prahu 80. let projektoval reaganomiku - a byl i náměstkem ministra financí. Později zástupcem šéfredaktora Wall Street Journal – a pak i předtím komentátorem žurnálu Business Week, agentury Scripps Howard News Service a řetězce Creators Syndicate. Pokrok, jejž mezitím udělal, je znát už z titulků posledních knih: Fiasko kapitalismu volné soutěže a ekonomický rozklad Západu (The Failure of Laissez Faire Capitalism and Economic Dissolution of the West) a Jak přišla Amerika sama o sebe. Od 11. září k policejnímu státu války  (How America Was Lost. From 9/11 to the Police/Warfare State). Roberts tu nezačínal od nuly. Například Marxovu teorie směny, odcizení a krize (Marx´s Theory of Exchange, Alienation, and Crisis) vydal už roku 1973.

Rozcestí, jímž svět startuje do nového roku, detekuje v posledním článku:

„Když Clintonův režim posouval NATO k ruským hranicím, napadl nezákonně Jugoslávii a rozbil ji na malé a hravě ovladatelné kousky, Rusko bylo na to, aby cokoli podniklo, příliš slabé. Až příliš slabé cokoli podniknout bylo i v době, kdy mu George W. Bush vypověděl smlouvu o systémech protiraketové obrany (ABM) a nechal na ruských hranicích rozmístit základny antibalistických raket. Washington o nich Moskvě lhal verzí, že budou Evropu chránit před mezikontinentálními jadernými raketami Íránu, který je neměl a nemá.“ Moskva to právem pochopila tak, že skutečným cílem je „degradovat ruský nukleární deterent“ - a umožnit  „Washingtonu vnutit Rusku dohody, oklešťující jeho suverenitu“.

Roku „2008 se však ruská síla vrátila do hry. Gruzínská armáda, vycvičená a vybavená Spojenými státy a Izraelem, napadla republiku Jižní Osetie, která se od Gruzie odtrhla.“ A „8. srpna časně zrána pobíjela personál ruského mírového kontingentu i civilní obyvatelstvo. Ruské vojenské síly reagovaly neprodleně a gruzínská armáda, vycvičená a vyzbrojená Amerikou, utržila během pár hodin debakl. Gruzie se vrátila do rukou Ruska, jehož provincií byla po 19. i 20. století. Michaila Saakašviliho, tu americkou loutku dosazenou za gruzínského prezidenta ´růžovou revolucí´ inscenovanou Washingtonem, měl Putin nechat pověsit.“

„Rusko však své síly stáhlo, což byla strategická chyba.“ Tím, že „ponechalo loutkový režim Washingtonu u moci“, si „zadělalo na další trable už v blízké budoucnosti“. „Washington vyvíjí tvrdý tlak na přijetí Gruzie do NATO.“ Ergo i na „další vojenské základny na ruských hranicích“.